Patrik Salát, redaktor
Procházím důkladnou kontrolou před vstupem do výukové místnosti s jaderným reaktorem na pražském ČVUT. Vzít si musím bílý plášť a taky dozimetr, který měří hodnoty ozáření. Doprovází mě přitom vedoucí katedry jaderných reaktorů Jan Rataj.
Jan Rataj, FJFI
Tak teď se nacházíme v hale školního reaktoru VR jedna. Specifické to místo je hlavně tím, že to je unikátní zařízení, které se může využívat pro praktickou výuku studentů jaderného inženýrství. Je to opravdu reálný jaderný reaktor, kde studenti můžou studovat, měřit, sledovat řadu jevů, které jsou spojeny s jadernými reaktory a jejich provozem.
Patrik Salát, redaktor
Takové prostředí a možnosti praktické výuky, podobně jako plány na dostavbu Dukovan, ale zájem studentů o obory jaderné energetiky na ČVUT ve velkém nezažehly.
Jan Rataj, FJFI
Je to překvapivé nebo alespoň já to mohu tvrdit, protože jsem zažil, kdy probíhal tendr na dostavbu v jaderné elektrárně Temelín. Takže když to srovnám, tak v době, kdy byl tendr nejžhavější, měli jsme opravdu velmi citelný nárůst. Dá se říct dvojnásobek, trojnásobek studentů. Nejen těch přihlášených, ale těch, kteří nastoupili do studia. Nicméně nyní se ty počty pohybují pořád na stejné úrovni.
Patrik Salát, redaktor
Není to ale jen o tom se na jaderné inženýrství přihlásit, ale taky ho dostudovat. Své o tom ví i student Ondřej Lachot.
Ondřej Lachot, student FJFI
V tom prvním ročníku nás nastupovalo něco okolo 50 studentů, co jsme se tam potkávali v prvních pár týdnech, a nyní ke konci máme skupinu kamarádů a je nás sedm.
Patrik Salát, redaktor
Je to náročností studia?
Ondřej Lachot, student FJFI
Co týče studijní náročnosti, není to o tom, že by látka nebo daná témata byla tak náročná, ale je to o té píli. Opravdu zabere to dost času a potom je na každém člověku, jestli je schopen a ochoten ten čas do toho investovat. Ale za mě to za to rozhodně stojí a přesvědčil jsem k tomu i bráchu.
Patrik Salát, redaktor
Takže váš bratr tady teď nově studuje?
Ondřej Lachot, student FJFI
Ano, stejný obor. Jde v mých šlépějích.
Patrik Salát, redaktor
Stagnující zájem ale i velký odpad studentů mě vede k otázce, jestli bude do budoucna dostatek odborníků pro jaderný průmysl. Právě jádro se totiž má stát jedním z hlavních energetických zdrojů, v roce 2050 by podle státní energetické koncepce měla elektřina vyrobená z jádra pokrývat téměř polovinu spotřeby elektřiny v České republice.
Jan Rataj, FJFI
Záleží, jaký typ odborníků se požaduje. Pokud opravdu potřebujeme ty vysoce specializované, to znamená lidi, kteří navrhujou jaderné zařízení, aktivní zóny paliva a podobně. Tam věřím tomu, že se nějakým způsobem poptávka dá upotřebit. Myslím si, že i z hlediska dalších profesí, ať už jsou to elektroinženýři, strojaři, tak i poptávka z pohledu toho, co jsme schopni na vysokých školách zajistit, tak se dá upotřebit. Pokud budou zájemci, poroste vstup. A to já se bojím, že to je zrovna ten klíčový problém, že nám chybí silnější vstup, větší zájem studentů o technické obory celkově.
Patrik Salát, redaktor
Popisuje Jan Rataj. O mladé české odborníky by navíc mohl být zájem i v zahraničí. Nejen Česko se připravuje na jadernou renesanci. Ve velkém se do jádra rozhodlo investovat třeba sousední Polsko, které plánuje do roku 2043 spustit šest nových jaderných reaktorů. Na rozdíl od České republiky ale nemá tradici jaderného průmyslu, na kterou by mohlo navazovat.
Jan Rataj, FJFI
Pokud se ve větší míře začne stavět jádro, začne se stavět i v Evropě, tak tady opravdu může začít silná konkurence mezi jednotlivými evropskými státy. A to problém určitě může být, protože nedostatek odborníků není problém jenom v České republice, ale i v jiných zemích. Tam samozřejmě bude otázka, kdo bude nabízet a může si ty lidi přetahovat z hlediska České republiky. Pokud na tom budeme pracovat a opravdu přitáhneme mladé lidi, a to je potřeba opravdu začít už na těch základních školách, tak si myslím, že ten problém nenastane.
Patrik Salát, redaktor
Zamýšlí se vedoucí katedry jaderných reaktorů ČVUT Jan Rataj v hale školního reaktoru. Abych se mohl z tohoto unikátního výukového prostoru dostat, musím podobně jako v jaderné elektrárně opět projít důkladnou kontrolou.
Jan Rataj, FJFI
Teď probíhá měření, jestli jste tady u nás nějakou kontaminaci nenachytal a jste čistej.
Patrik Salát, redaktor
Od podzimu si tady budou brát bílé pláště desítky nových studentů jaderného inženýrství. Podle dat ČVUT se do nadcházejícího ročníku přihlásilo 56 studentů, o dva méně než rok předtím. Klesající nebo stagnující zájem o technické obory ale není nic nového. Technické obory mladé studenty jednoduše netáhnou. Vypovídají o tom taky data Českého statistického úřadu. Podle nich je studovalo v roce 2023 o 15 % méně studentů než v roce 2019. Otočit tento trend se stát snaží například větší propagací technických oborů mezi žáky základních škol.