Cestování v horku si můžeme zpříjemnit už před samotnou cestou, a to funkcí, kterou má v současnosti velká část aut. Když totiž podržíte odemykací tlačítko na klíči pro dálkové ovládání, stáhnou se vám všechna okna.
Takové vyvětrání by mělo předcházet zapnutí klimatizace. „Potom zavřete, necháte klimatizaci běžet s tím, že zapnete vnitřní cirkulaci. Ochlazení v kabině by mělo být výrazně rychlejší. Pak teprve musíte přepnout na vnější okruh,“ prozradil dopravní expert Roman Budský pro CNN Prima NEWS.
Pokud kvůli klimatizaci nechceme skončit s bolavým krkem a rýmou, neměli bychom mít výdechy namířené přímo na tělo a hlavu. Jakmile se začneme přibližovat cíli, je dobré začít teplotu postupně zvyšovat, radí Budský. „Aby pro nás nebyl teplotní šok, až vystoupíme,“ vysvětlil.
S klimatizací pomůže i přihrádka u spolujezdce, která nám ochladí tekutiny a nebo pytlík se svačinou. „Druhá varianta samozřejmě je, že si schránku otevřete a budete mít další přísun studeného vzduchu,“ zmínil dopravní expert Igor Sirota pro CNN Prima NEWS.
Vedro působí jako pivo
Klimatizace však nemusí vyhovovat každému. Horko v kabině si pak ale vybere svou daň. Když teploměr ukazuje 25 °C, řidič se cítí, jakoby vypil malé pivo. Jakmile se vyšplhá ještě o deset stupňů výš, působí to na šoféra jako velké pivo. „Máte pomalejší reakce a jste samozřejmě nevrlejší,“ popsal Sirota.
A při delších cestách i unavenější. Mikrospánek na sebe nemusí nechat dlouho čekat a cesta na dovolenou může dopadnout i tragicky. „Úplně nejhorší je jet v autě, které spí,“ konstatoval Zdeněk Lokaj z Fakulty dopravní ČVUT. Jakmile se řidič přestane soustředit na značky, je to špatně. „Pomaleji mrkáte, na tom jsou postaveny i systémy, které detekují mikrospánek,“ upřesnil Lokaj.
Při delších cestách je proto ideální dělat každé dvě až tři hodiny minimálně dvacetiminutovou přestávku, třeba i s krátkým zdřímnutím. To by však nemělo přesáhnout 25 minut. Na dlouhou cestu k moři je pak ideální vyrazit buď co nejdříve v noci nebo okolo sedmé hodiny večer.