Lado, zdravím tě, dobré ráno. V jaké fázi momentálně tato stavba je?
Redaktorka
--------------------
Dobré ráno. Domeček zvaný Samorost už začíná mít konkrétní podobu. V tuto chvíli vidíme osm dřevěných žeber, které tvoří základ konstrukce, no, a do té se pak vyplňují desky vyrobené opravdu z podhoubí. Podle odborníků jde o materiál budoucnosti. A více už Jakub Seifert, který je předseda spolku Mymo. Ten mimochodem sdružuje odborníky, kteří se zabývají využitím podhoubí ve stavebnictví. Dobrý den.
Jakub Seifert,
--------------------
Dobrý den.
Redaktorka
--------------------
Jak tedy vznikl nápad využít podhoubí coby stavební materiál?
Seifert
--------------------
Odborníci ve stavebnictví hledají nové udržitelné materiály a naše materiály na bázi podhoubí stoprocentně udržitelné jsou.
Redaktorka
--------------------
Takže mají vynikající vlastnosti. Mě by ale zajímalo, s jakými houbami pracujete?
Seifert
--------------------
My pracujeme s dřevobytnými houbami, konkrétně s lesklokorkou lesklou, zvanou také rejši.
Redaktorka
--------------------
Ano, my se teď můžeme podívat, jak tato houba vypadá. Máme tedy obrázek na počítači. Mě by ještě zajímaly ty samotné vlastnosti. My jsme už tady naznačili, že je to záležitost udržitelná. Jaké vlastnosti to podhoubí má.
Seifert
--------------------
Podhoubí, je velice lehký materiál na to, jak je lehký, je poměrně pevný, je velmi dobře izolační a v porovnání s materiály, jako je třeba polystyren, které podhoubí dokáže nahradit, velmi špatně hoří.
Redaktorka
--------------------
Tak my už tady to podhoubí máme a já tady musím říct, že skutečně nádherně voní, takže si tak trošku připadám jako v lese. Povězte nám ale, jaká je cesta toho podhoubí z lesa až k výrobě reálného materiálu, který se dá využít ve stavebnictví.
Seifert
--------------------
Tak podhoubí, to jsou taková vlákna, kdo chodí na houby, tak to určitě zná, že když utrhne houbu v zemi, rostou taková bílá vlákénka, to je podhoubí, my už do lesa chodit nemusíme, protože umíme podhoubí pěstovat v pěstebním pytli, kde vytvoříme takový blok plný do toho podhoubí.
Redaktorka
--------------------
Ano, a dál tedy tady máme už to podhoubí rozdrcené.
Seifert
--------------------
Je to, ano, my ho nadrtíme, aby nám zůstalo sypké a díky tomu, že je to tak skvělej organismus, tak on přežije to nadrcení, my ho nasypeme do takovýhle formiček, které jsme vytiskli třeba na 3D tiskárně a necháme v té formičce opět srůst.
Redaktorka
--------------------
Jak dlouho to asi roste pak v té formičce?
Seifert
--------------------
V té formičce to za 2–3 dny sroste. My poznáme, že to je hotové podle toho, že to takhle hezky zbělá a začne to mít zase opět tu bílou barvu toho podhoubí.
Redaktorka
--------------------
A tady už máme výsledek.
Seifert
--------------------
Nakonec potom, když to vyndáme a vysušíme, vznikne nám z toho pevný produkt. Tohle to je například akustický panýlek nebo izolační deska a různé další.
Redaktorka
--------------------
Tak já musím říct, že je to velice lehké, protože diváci nemohou potěžkat, takže skutečně asi tak stejně lehké jako polystyren, ale dokáže to krásně ten polystyren nahradit, pojďme se ale podívat na vizualizace, ty tady máme, jak bude takovýto domeček, který by měl sloužit ke kempování, respektive k modernímu glampingu, vypadat. Popište nám to, prosím.
Seifert
--------------------
Tak my jsme se při návrhu toho domečku inspirovali v přírodě. Konkrétně kloboukem bedly, tedy náš domeček reprezentuje dva zavřené bedlové klobouky propojené centrální chodbičkou.
Redaktorka
--------------------
Když tedy přijdeme dovnitř, tak to je sice malé, ale velmi útulné a řekla bych, že se tam vešlo úplně všechno, co potřebujeme.
Seifert
--------------------
Ano, my jsme na tomto malém prostoru snažili vytvořit komplexní zázemí, vidíte tam kuchyňku, prostor na odpočinek nebo i na práci.A snažili jsme se využít co nejvíce mycelium v tom interiéru, máme tam akustické obklady na stěnách nebo třeba židličky z Mycelia.
Redaktorka
--------------------
My je můžeme také vidět, máme tady taburetky nebo i jiný nábytek vyrobený z podhoubí, který pak můžeme samozřejmě využít i v tomto domečku. Tak co je třeba tady tohle.
Seifert
--------------------
Tohle to je paraván, který slouží jako nějaká oddělovací stěna, výhodou tady našeho designu je to, že tuto stěnu můžeme otevřít či zavřít podle toho, jestli potřebujeme oddělit nebo naopak.
Redaktorka
--------------------
Otevřít a za takovýto paraván se pak můžeme rovněž schovat taburetky, ty jsem zmínila také velice pěkné, rovněž z podhoubí.
Seifert
--------------------
Ano, taburetky nám ukazujou jednu zajímavou vlastnost podhoubí, a to je to, že do toho může něco vrůst, takže tady jsme do taburetek nechali zarůst dřevěnou kostru, která nám tvoří tu pevnou, pevné jádro a takže i takový materiál dokáže potom sloužit jako nábytek.
Redaktorka
--------------------
Tak já vám v tuto chvíli mockrát děkuji za rozhovor a přeji hezký den.
A ve vysílání je teď s námi Kateřina Sysová, která je z Fakulty architektury ČVUT, dobrý den. Vy jste se tady tím vším také velmi na fakultě zabývali. Opravdu můžeme říct, že to podhoubí je materiálem budoucnosti?
Kateřina Sýsová
--------------------
Já jsem o té vaší otázce trošičku přemýšlela dopředu a je z ní materiál budoucnosti. Něco jako sci fi, co si neumíme představit, nicméně před dvěma lety k nám zavolal student z Brna a říkal, já bych to strašně rád studoval, jak, jestli to podhoubí bychom mohli v architektuře vůbec využívat a já jsem si říkala, to je skvělý nápad, já mám experimentální výzkum ráda, takže pojďte, otevřeme obor a od té doby už je možné i pro další studenty vlastně studovat podhoubí v architektuře i ve stavebnictví.
Redaktorka
--------------------
My vidíme, že z podhoubí nám tady vzniká takový kempingový malý domeček, ale dal by se tento materiál obecně využít ve stavebnictví, mohly by se z něj stavět nebo obkládat i velké domy.
Sýsová
--------------------
To bychom samozřejmě velmi rádi. Tento malý domeček nám ukáže použití toho materiálu v reálném opravdu přírodním prostředí nechráněném, nebude to klimatizované, nebude to nijak vlastně extra zabezpečené a my jsme velmi zvědaví, jak se ten materiál bude v tomto prostředí chovat. To znamená, že proběhly testy dokonce v Univerzitním centru energeticky efektivních budov, kde my budeme vědět, jaký je celý ten, říká se tomu životní cyklus toho materiálu, od výroby až po právě tu destrukci, degradaci a poté se ukáže druhá věc důležitá, jestli je možné vyrábět ty desky nebo ten obkladový materiál izolační standardizovaně.
Redaktorka
--------------------
Vy jste tedy, jak říkáte, dělali testy, co jste zkoušeli. Kupříkladu hoření nebo...
Sýsová
--------------------
Hoření, je samozřejmě velmi zajímavé, to by všechny zajímalo, my jsme to hoření jaksi ukázkově zkoušeli, kdy jsme vyrobili vlastně z Mycelia Gril, na kterém se dvě hodiny grilovalo maso a houby samozřejmě a naprosto to fungovalo perfektně, člověk mohl s tím grilem takhle obcházet celou zahradu a vlastně skrz ten gril se žádné teplo nedostalo. To znamená, že to hoření, ono to snáší velmi dobře, spíš to doutná, než že by to hořelo nějakým plamenem a oproti polystyrenu to vlastně neprská žádné žhavé kapky. Tím pádem při tom, kdyby náhodou nastal nějaký okamžik, že by ta budova třeba vzplanula, tak ono to nebude rychle degradovat, ale déle si to zachová tu únosnost a o to v budovách hodně jde, aby ten únikový čas se prodloužil a lidé mohli z té budovy snadno uniknout.
Redaktorka
--------------------
Tak já vám mockrát děkuji za rozhovor a také přeji hezký den.