Na točně testují tramvaj, která jede sama

Ani nezastavuje, ale jakmile záchranáři přejedou, znovu přidává na rychlosti a následuje je. Takový je jeden z praktických výstupů zkoumání autonomního provozu tramvají, jemuž se po tři roky věnovalo konsorcium českých firem a vysokých škol. Výzkum včera vědci představili na půdě Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity, která se na něm podílela spolu s ČVUT a společnostmi INTENS Corporation, Škoda Group a CEDA Maps. Moderní tramvaj, která vznikla v rámci tohoto výzkumného projektu s názvem DIDYMOS, řecky Dvojče, je osazena speciálními jednotkami. Ty umožňují komunikovat s dopravní infrastrukturou a orientovat se v prostoru díky kamerám a lidarům (laserovým radarům). S využitím přesných map dokáže reagovat na nepředvídatelné události, které mohou během jízdy nastat. Mezi ně patří například překážky na trati či přecházející chodci. Podle Martina Volného z firmy INTENS Corporations, hlavního řešitele projektu, je největším přínosem fakt, že vozidlo dokáže vyhodnocovat nejen informace ze svých vlastních čidel, ale také z výhybek, ze semaforů, z kamer či z vozidel integrovaného záchranného systému. Systémy autonomní dopravy již ve světě fungují, tento se podle Volného liší mimo jiné tím, že všichni jeho autoři žijí v České republice. Pro provoz, testovaný na kolejové smyčce na konečné tramvaje číslo 4 na Borských polích v Plzni přímo před budovami univerzity, využili autoři tramvaj Škoda 40 T, do níž instalovala Škoda Group vlastní antikolizní systém ACS vyvinutý speciálně pro tramvaje. Ten je jedním ze základních stavebních prvků autonomní dopravy. "Naším dlouhodobým cílem je vyvinout první plně autonomní tramvaj, která nejenže zvýší efektivitu a bezpečnost městské dopravy, ale také přispěje k udržitelnosti našich měst a zvýší komfort pasažérů. Systém instalujeme do nových tramvají, které nyní jezdí například ve finském Tampere, ale testujeme ho také na pražských tramvajích," uvedl Jiří Liberda, manažer ve firmě Škoda Group. K zavedení autonomního provozu do veřejné dopravy povede ještě dlouhá cesta, během níž je nezbytné jednak otestovat technologie, jednak připravit legislativu. V současnosti funguje autonomní provoz při pohybu tramvají uvnitř depa a připravuje se pro jednu z tras pražského metra. "Autonomní provoz vozíků uvnitř továrny nebo i metra uvnitř tunelů s minimální možností kolize je na míle daleko od toho, pustit tramvaje plné lidí do center měst, kde vznikají složité dopravní situace a hrozí kolize s chodci," popsal Martin Volný. Vědci předpokládají, že se bude provoz postupně více a více automatizovat a řidič bude nakonec mít jen roli kontrolora s právem posledního slova a rychlé reakce.