Jeden živel nestačí. Galušková létá nejen na vodě, kvůli Paříži překonala strach

Právě to, že se Galušková dokázala na pařížskou olympiádu dostat, jí dalo impuls začít své překonané trápení sdílet. Inspirovat ostatní, aby své problémy nenechávali ležet. Protože sama ví, jak snadno se sebedůvěra ztrácí a jak obtížně ji člověk zase skládá zpět. Vše přitom začalo vcelku nenápadně. Byla talentovanou juniorkou, dvakrát vyhrála mistrovství světa, v kategorii do třiadvaceti let získala na mistrovství Evropy bronz, úspěšně se zapracovávala do seniorské reprezentace. V roce 2021 se dostala jako předjezdkyně na olympiádu do Tokia, na domácím Světovém poháru v Troji postoupila do finále. Jenže pak přišel světový šampionát do třiadvaceti let ve slovinském Tacenu. V kvalifikaci zajela svou standardně kvalitní jízdu, ale co to? Nestačila s ní ani na nejlepší patnáctku! "Říkala jsem si, jak se to mohlo stát, že to přece není možné. Zbylé jízdy se od toho odvíjely, nebyla jsem schopná předvést to, co umím," vzpomíná. I tak skončila pátá, pocit nejistoty v ní ale zůstal a rostl. Kajakářka Antonie Galušková na mistrovství Evropy ve slovinském Tacenu "Od té doby jsem měla na každém závodě strach z toho, jak dopadne. Ve finále svěťáku jsem čekala na startu, a tak se bála výsledku, že jsem nevěděla, jestli chci vůbec odstartovat." Před svým premiérovým semifinále na zářijovém mistrovství světa v Bratislavě se rozplakala. "Brečela jsem, že mě ten stres nebaví, že nechci být na závodišti a že mi to za to nestojí." Přesto pak zajela natolik dobře, že postoupila do finále, a tam s psychickou podporou od tatínka získala skvělé šesté místo. "Výsledky jsem vlastně měla dobré, ale ten pocit, s jakým jsem závodila… to bylo hrozný," vrací se ve vzpomínkách.Výzva, a ne strašák Dlouho se svým strachem bojovala sama, až těsně před začátkem sezony 2022 našla pomoc sportovní psycholožky. Společně pak šly do hloubky, do dětství, řešily Antonii Galuškovou – člověka, ne Antonii Galuškovou – sportovce.