Ondřej Pražák, redaktor
Dobré dopoledne z katedry jaderných reaktorů. Už včera jsme slyšeli, že následujících pět let teď bude věnováno přípravným pracem. Tak co všechno ty přípravné zahrnují?
Jan Rataj, vedoucí katedry jaderných reaktorů z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Tak v první řadě je potřeba uzavřít kontrakt s dodavatelem. S dodavatelem technologie, to znamená KHP, což bude klíčová věc v následujících měsících. Předpokládá se, že kontakt by mohl být uzavřen v roce 2025. A následně je potřeba začít připravovat veškerou dokumentaci tak, aby byla získána potřebná povolení a mohla být zahájena výstavba. To znamená, je potřeba získat povolení k výstavbě jaderného zařízení ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Tam je potřeba připravit veškerou dokumentaci, zhruba 21 dokumentů, včetně předběžné bezpečnostní zprávy. Získání tohoto povolení, které by mělo být plánováno někdy kolem roku 2028, je nezbytnou podmínkou pro získání stavebního povolení, což by měl mít na starosti již Dopravní a energetický Stavební úřad, který byl nově zřízen. A samozřejmě v průběhu těch pěti let je potřeba udělat řadu dalších přípravných akcí. Jenom příprava staveniště, připravit hlavně trasy pro transport těžkých komponent, a další aktivity.
Ondřej Pražák, redaktor
Ta stavba jako taková by tedy pak měla začít v roce 2029. Jak dlouho by mohla trvat? Jak náročné je postavit samotné bloky?
Jan Rataj, vedoucí katedry jaderných reaktorů z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Předpokládá se, že betonáž jaderného ostrova je v podstatě taková klíčová věc. Zahájení výstavby by mělo začít v roce 2030 a dle toho původně plánovaného harmonogramu by fyzikální spouštění na jaderné elektrárně, nové jaderné elektrárně v Dukovanech, mělo být zahájeno v roce 2036. To znamená, když se na to podíváme takto, tak je to zhruba šest let od těch hlavních stavebních prací, kdy se začne stavět jaderný ostrov, až po první zavezení paliva, kdy se zahájí fyzikální spouštění.
Ondřej Pražák, redaktor
V celém tomto harmonogramu, co může být největším úskalím? Co typicky nejčastěji zpožďuje stavbu jaderných elektráren?
Jan Rataj, vedoucí katedry jaderných reaktorů z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Tak úplně typicky mají vliv na zpoždění povolovací procesy. Protože samozřejmě v rámci těch povolovacích procesů nejde jenom o regulátora, to znamená Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ale vyjadřuje se celá řada dalších dotčených orgánů. Ten vliv tam může být a tady je opravdu potřeba, aby byl stát dobře připraven a zajistil podporu úřadům, aby byli schopny povolovací řízení včas zajišťovat.
Ondřej Pražák, redaktor
Stavbu bude mít na starost jihokorejská firma KHNP. Jaké jsou její reference? Je to spolehlivá firma? Staví včas?
Jan Rataj, vedoucí katedry jaderných reaktorů z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Já si myslím, že když se podíváme ať už do Koreji nebo i jinde do světa, kde Korejci stavěli, třeba v nedávné době v Emirátech, tak je vidět, že jsou opravdu schopni dodržet harmonogram. A v Emirátech určitě ty podmínky nebyly jednoduché. V Koreji jsem se byl osobně podívat na výstavbu nových jaderných reaktorů a ta výstavba jim tam opravdu trvá zhruba těch šest let. Takže je to velmi schopná firma, která se stala z hlediska jaderné technologie soběstačnou.
Ondřej Pražák, redaktor
Ministr průmyslu Jozef Síkela včera mluvil o tom, že chce, aby se zapojilo co nejvíce, cituji: "české jaderné know-how". Co to české jaderné know-how je? Čím můžou české podniky, české vysoké školy nejvíc přispět?
Jan Rataj, vedoucí katedry jaderných reaktorů z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Myslím, že tady máme obrovské množství firem, které se mužou zapojit do dodavatelského řetězce. Máme velmi rozvinutý jaderný průmysl, jaderný výzkum, máme tady Ústav jaderného výzkumu jako inženýrskou společnost, máme tady Centrum výzkumu, máme Škodu, jaderné strojírenství, kde se ještě v dobách minulých vyráběly reaktorové nádoby, máme tady společnosti, které jsou schopné dodávat systémy ING, řídící systémy. Co se týká vysokých škol, tak máme celou řadu studijních programů, které jsou zaměřeny na výchovu jaderných expertů. Takže já si myslím, že tady na to jsme připraveni. A musím říct, že když nedopadl dobře ten tendr na Temelín v letech 2000, 2014, tak jsme všichni hořekovali, jak to dopadlo. A podle mě musíme dokázat, že jsme schopni a že jsme připraveni nové jaderné zdroje tady vybudovat a já věřím tomu, že jsme připraveni.
Ondřej Pražák, redaktor
Po dostavbě jsou nové reaktory asi ve dvouletém zkušebním provozu. Co se během této zkušební doby děje? Znamená to, že ještě ty reaktory nebo ty nové bloky nebudou v plné míře dodávat elektřinu do oběhu?
Jan Rataj, vedoucí katedry jaderných reaktorů z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Ne, ony budou dodávat elektřinu do oběhu. To určitě, ale samozřejmě se ověřují projektové parametry, proto se to jmenuje zkušební provoz. A v podstatě ten komerční provoz začíná, až když je uzavřeno kolaudační řízení.
Ondřej Pražák, redaktor
Podle premiéra Fialy vyjde výstavba jednoho bloku na asi 200 miliard korun. Může tu cenu ještě něco navýšit nebo už by to měla být konečná částka?
Jan Rataj, vedoucí katedry jaderných reaktorů z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Nejsem úplně odborník na ekonomiku, ale samozřejmě ta cena může narůst, protože nevíme, jak se bude vyvíjet inflace v budoucnu, nevíme, co všechno může přijít. Viděli jsme, že přišly situace, jako byl COVID, kde došlo k ohromnému nárůstu cen různých materiálů a podobně, cena se může navýšit. Na druhou stranu zase věřím tomu, že dodavatel i investor jsou velmi zkušené firmy a poradí si s tímto problémem.
Ondřej Pražák, redaktor
Nové bloky se "přistaví" k už fungující elektrárně. Je to efektivnější, levnější než vybudovat úplně novou a modernější elektrárnu?
Jan Rataj, vedoucí katedry jaderných reaktorů z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Zcela určitě, protože je důležité, že v lokalitě Dukovany máte důležitou infrastrukturu, která se dá využít. Takže zcela jistě je výhodnější stavět v lokalitě, kde už se nějaké jaderné bloky nacházejí. Kromě toho lokalita byla nějakým způsobem už historicky prověřená.
Ondřej Pražák, redaktor
Dukovany jsou v provozu od druhé poloviny osmdesátých let. V čem se za tu dobu reaktory posunuly?
Jan Rataj, vedoucí katedry jaderných reaktorů z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Ta změna je obrovská. Technologicky tam došlo k obrovské modernizaci. Jenom z hlediska výkonu, původní výkon byl okolo 440 MW elektrických, dneska díky modernizaci a úpravám v oblasti paliva produkují 500. Každý ten blok 510 MW elektrických. Došlo k modernizaci systému řízení. Došlo samozřejmě k odolňování elektrárny z hlediska zkušeností z Fukušimy, ať už je to seizmická odolnost a další. Takže to je obrovská proměna, obrovské investice, díky čemuž ta jaderná elektrárna může fungovat další léta. Samozřejmě deadline je 60 let, ale věřím tomu, že ta elektrárna může být bez problémů provozovaná i déle než těch 60 let.
Říká Jan Rataj, vedoucí Katedry jaderných reaktorů z ČVUT v Praze. Díky a pěkný den.