"My tomu říkáme hybridní záložní zdroj, protože kombinujeme dvě technologie – plynové turbíny, které jsou rychlé a lehké, a bateriové úložiště," popsala pro SZ Byznys generální ředitelka skupiny Decci Darina Merdassi. Úkol obou zdrojů je poskytovat podpůrné služby v přenosové soustavě a jiné formy flexibility, kterou bude síť vyžadovat – jinými slovy pomůže zajistit, aby nedošlo k blackoutu. Výkon plynové části činí 32,4 MW, bateriové úložiště má výkon 20 MW a s kapacitou 22 megawatthodin (MWh) je největší v Česku.
Merdassi uvedla, že Decci dlouhodobě spolupracuje s ČVUT, v tomto projektu pracovali s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky, který vyvíjel algoritmy pro řídicí systémy. Pro univerzitu je to podle ní dobrá příležitost aplikovat své systémy do skutečně existujícího projektu, a nezůstávají tak v šuplících. "Nový řídicí systém a algoritmy by měly vést k nejefektivnějšímu poskytování služeb," dodala generální ředitelka. Hlavním dodavatelem stavby projektu je Siemens, který se podílel i na technickém řešení. "Úlohou společnosti bylo zpracování projektové dokumentace a montování," uvedl Ján Predný z divize Energy Management společnosti Siemens, pro kterou šlo o první podobně komplexní projekt. Predný však naznačil, že se společnost chystá na další podobné akce. S rozvojem tohoto typu zařízení počítá také státní ČEPS, který má kromě jiného na starosti stabilitu české elektrické sítě. "Samozřejmě plány jsou," uvedl člen představenstva ČEPS Pavel Šolc. "Výrobci s námi již ve fázi výroby konzultují technické parametry, pokud chtějí dělat projekt na služby," dodal. Nová podoba energetiky potřebuje přesně taková zařízení, protože potřebuje vyrovnávat výkon obtížně regulovatelných obnovitelných zdrojů. Vraňanská elektrárna/baterie nemusí být v nepřetržitém provozu a přitom může na plný výkon nastartovat během dvou minut. Čeká tak na povel od provozovatele sítě a poté se celý systém spustí. A pokud by hrozil přebytek elektřiny, vypne plynové turbíny a může nabíjet baterie. Místo plynu zatím uhlíTyto služby zatím pomáhají v Česku plnit i dosluhující uhelné elektrárny. "Uhelné zdroje teď mají docela silný podíl na trhu podpůrných služeb," potvrzuje šéf energetické poradenské společnosti ENA Jiří Gavor. "Díky těm podpůrným službám se ekonomika zlepšuje a čas jejich ekonomické životnosti se prodlužuje," dodal. Česko vyrábí v uhelných elektrárnách necelých 40 procent elektřiny. Jejich majitelé však varují, že se jejich provoz vzhledem k ceně emisní povolenky nemusí už za pár let vyplatit a že je odstaví. "Nové zdroje podpůrné služby tak budou tvořit kýženou nabídku, kterou platíme v ceně elektřiny," myslí si Gavor a podotýká, že na sebe investor typu Decci vzal značné komerční riziko, protože nemá žádný dlouhodobý kontrakt a musí se prosadit na volném trhu. "Na rozdíl od běžných zdrojů elektrárenského typu není u tohoto řešení rentabilní delší provoz," doplňuje k vraňanskému projektu ředitel strategie poradenské firmy EGÚ Brno Michal Macenauer. "Vhodné je nasazení do špičkového chodu a pro řešení denní akumulace," dodal. V tomto smyslu jde podle něj o plnohodnotnou náhradu služby výkonové rovnováhy či poskytování flexibility trhu, kterou tato instalace zvládne velmi dobře. "Už nyní je konkurence značná a rychle realizovatelná, ale soustavu služeb, které tato a podobná zařízení budou poskytovat, bude potřebovat," uvedl Macenauer. "Trh zajistí, aby adekvátní množství těchto a podobných zařízení našlo rentabilní využití. Ostatní se do provozu dostanou, až bude potřeba, pokud bude." Na služby vyrovnávání sítě se skládají všichni spotřebitelé energie, tato část patří k regulovaným cenám stanoveným Energetickým regulačním úřadem a na faktuře se skrývá v položce "systémové služby". V roce 2024 se za ni platí 257,51 koruny za každou spotřebovanou MWh a podle prognóz bude tato položka s dalším rozvojem obnovitelných zdrojů narůstat.