Kompetenční centra mají vychovávat nové odborníky na polovodiče, pomáhat firmám a startupům dostat jejich čipy do výroby, získávat investice nebo usnadňovat, aby z výzkumných aktivit mohly vznikat nové společnosti. Centra budou napojena na moderní pilotní výrobní linky, které jsou rovněž součástí Chips Actu. V Belgii například vznikne nejmodernější prototypovací linka na světě, k níž získá přístup i Česko. Na kompetenční centra bude navázán také evropský soft ware umožňující návrh čipů. Na něm se chce podílet třeba brněnská firma Codasip.
Česko má dobré předpoklady Čipová centra mohou získat všechny unijní státy, musí ale splnit podmínky výzvy, kterou vypíše Evropská komise. U nás výzvu zprocesuje ministerstvo školství, vyhlásit ji pak chce v červenci. Centrum by mohlo zahájit svoji činnost v první polovině příštího roku. Rozpočet na rozjezd je asi 200 milionů korun s možností získat další prostředky na evropské projekty. "Podmínky bychom měli bez problémů splnit, připravujeme se už dlouho," řekl e15 prezident polovodičového klastru Stanislav Černý.
Česko se chce zapojit prostřednictvím nově vzniklého Národního centra kompetence pro polovodiče. Jeho členy jsou Národní polovodičový klastr reprezentující řadu firem a organizací, vysoké školy VUT, ČVUT a Masarykova univerzita, Jihomoravské inovační centrum (JIC), firma Codasip a také společnost Onsemi, která v Rožnově pod Radhoštěm produkuje deset milionů čipů denně a jež tuto středu oznámila investici do dalšího rozšíření své tuzemské výroby v objemu dvou miliard dolarů.
Česko podle statistik organizace Silicon Europe patří mezi pět až sedm největších center tohoto oboru v Evropě. Sektor je to silný, ale nepříliš konsolidovaný a právě kompetenční centra ho mají posunout dál. "Máme velké předpoklady k tomu naši pozici rozvinout," uvedl rektor VUT Ladislav Janíček. "Je nutné dospět k integraci kapacity, která u nás není příliš velká," doplnil rektor ČVUT Vojtěch Petráček s tím, že jedním z efektů centra bude přenos znalostí mezi vědou a průmyslem.
Ředitel JIC Petr Chládek se pro e15 vyjádřil, že by v Česku během následujících tří až pěti let mohlo vzniknout až patnáct zajímavých čipových startupů. Česko je podle něj silné zejména v návrhu čipů a v produkci technologií pro jejich výrobu a výzkum. "Součástí kompetenčního centra bude také grantové schéma pro financování fáze prototypu, aby startupy byly atraktivní pro fondy rizikového kapitálu," zdůraznil Chládek.
Jihomoravské inovační centrum je jedním z hlavních důvodů úspěchu brněnského technologického sektoru, do něhož patří i tři zdejší výrobci elektronových mikroskopů používaných při vývoji a výrobě čipů. JIC chce díky čipům své služby rozšířit celorepublikově, stejné ambice má také jihomoravský hejtman Jan Grolich a krajský radní Jiří Hlavenka, dlouholetý investor do informačních technologií.
Nejen čipy, ale i odborníci "Centrum považuji za další úroveň spolupráce, aby český ekosystém využil vlny točící se kolem umělé inteligence nebo dekarbonizace. Všude tam jsou čipy klíčové," připomíná Josef Švejda, jednatel české pobočky Onsemi.
Jedním z cílů centra bude příprava mnohem většího počtu polovodičových odborníků. Česko podle Janíčka z VUT ročně vychová asi sto expertů na návrh čipů a v dohledné době jich může být alespoň dvakrát tolik. V tuzemsku celkově do oboru nyní přicházejí nižší stovky lidí ročně, Janíček však jako nutný počet uvádí 1500 odborníků. Kompetenční centrum se tak otevře i zájemcům ze zahraničí.
Podle představitelů vysokých škol je třeba počítat s tím, že se velkým centrem stane sousední Sasko, kde staví nové továrny americký Intel, německý Infineon nebo tchajwanský gigant TSMC. Německo má už dnes velký nedostatek lidí a bude je chtít stahovat ze zahraničí. Česku by proto mělo pomoci i školicí centrum ČVUT, které bude jako první svůj projekt tohoto typu ve světě financovat tchaj wanská vláda.
200 milionů korun poputuje na rozjezd každého z plánovaných kompetenčních evropských center od Evropské unie.