"Před 15 či 20 lety se nádory plic léčily výhradně chemoterapií nebo ozářením. Jen velmi málo pacientů se operovalo, nyní máme i imunoterapii, biologickou léčbu, různé druhy ozařování. Možnosti léčby jsou tedy výrazně bohatší, a proto je důležité, aby se všichni tito experti sešli a stanovili nejlepší možnou léčbu," vysvětluje předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti Vladimír Koblížek. Data, která analyzovali odborníci z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, ale ukazují, že tímto takzvaným multidisciplinárním týmem neprojde až 45 procent pacientů. Ve svém zkoumání se zaměřili na údaje od pojišťoven a zjišťovali, v jakých intervalech pacient prochází celou svou léčbou. Tedy od první návštěvy až po samotnou terapii. Až pětina pacientů bez léčby "Téměř 18 procent lidí se už žádné léčby nedožije, tedy ani operace, ozařování, chemoterapie či pokročilé imunoterapie nebo cílené biologické terapie. Jednalo se o lidi s nově vzniklým nádorem, žádné recidivy nebo dlouhodobě nemocní," popisuje Aleš Tichopád, vedoucí datových analytiků na ČVUT, kteří společně s Kanceláří zdravotního pojištění data zkoumali. Proč tolik lidí léčbu nedostane, není podle něj možné říci. Někteří ji mohou odmítnout, další jsou příliš staří a léčbu by jejich tělo nezvládlo, případně mají další nemoci. "I tak je to číslo ale překvapivě veliké. Dokázal by na to odpovědět zápis z multidisciplinárního týmu, ale data ukazují, že více než dvě třetiny takto rychle zemřelých tento tým v záznamech nemá," říká Tichopád. Sám Koblížek uvádí, že odborná společnost si je tohoto nedostatku vědoma. V některých regionech ani tyto týmy nejsou a není jasně dáno, kam by měl pacient jít. "Ideální by bylo, aby týmy ve velkých nemocnicích pacienta či jeho dokumentaci prohlédly, stanovily postup léčby, která by pak mohla probíhat v menších nemocnicích," myslí si Koblížek. K vylepšení by podle něj pomohla dlouho skloňovaná centralizace péče, tedy soustředění péče a diagnostiky do míst, kde ji dělají jen zkušení odborníci, a lepší logistika. "Potvrzují to data ze zahraničí, že o pacienty se starají týmy odborníků a ti i organizují péči." Nejde přitom jen o absenci zmíněného týmu lékařů. Data ukazují, že problémem jsou i velmi dlouhé čekací lhůty mezi jednotlivými vyšetřeními. Od potvrzení karcinomu po operaci čeká skoro 60 procent pacientů až šest týdnů. "A to nepočítáme dny od prvního CT, kdy je mnohdy už z obrazu vysoké podezření na nádor. Jen na druhé vyšetření dýchacích cest – takzvanou bronchoskopii – pacient čeká v průměru 14 až 34 dní podle pracoviště. Mnohdy se ale nepodaří a musí se opakovat znovu. Bavíme se pak o jednom až třech měsících ztraceného času, kdy nádor dále roste," říká Tichopád. Pacient s podezřením na karcinom plic by měl podle něj mít všude zelenou, aby nedošlo k dalšímu rozšíření nádoru do okolních tkání. Podle odborných doporučení by to vše mělo proběhnout do maximálně čtyř týdnů. "Konkrétně u nádorů plic je to velmi aktuální, protože za tři měsíce může nádor vyrůst z léčitelného do nevyléčitelného stadia, což kromě ztrát na životech znamená také ekonomickou zátěž pro zdravotní systém, kdy onkologická léčba je výrazně dražší než případné chirurgické řešení časného stadia onemocnění," popisuje onkolog Martin Palička z Fakultní nemocnice Ostrava.
ČVUT už data prezentovalo na konferencích a představilo je také odborné společnosti. Ta je vítá a bude s nimi dál pracovat. "Tato retrospektivní práce má limitace v tom, že tam nejsou pacienti VZP, schází tam data z posledních dvou let, chybí tam znalost data prvního kontaktu pacientů s praktickým lékařem a podobně. Nicméně je to jasný popis negativního trendu a my s ním budeme pracovat," vysvětluje Koblížek. Začnou pojišťovny kontrolovat termíny? Data budou chtít využít při jednání s pojišťovnou, pokusí se stanovit termín, dokdy musí být dokončena diagnóza a zahájena léčba. "Pojišťovna by tyto termíny měla kontrolovat. Nebude to hned, ale do jednoho až dvou let by se změny měly projevit v praxi," říká Koblížek s tím, že dlouhé lhůty nejsou standardem, v mnoha nemocnicích je naopak cesta pacienta rychlejší. Je ale třeba eliminovat ty, kde to nefunguje. Data už má na stole i ministerstvo zdravotnictví i Ústav zdravotnických informací a statistiky. I podle nich analýza odkrývá velmi zajímavá data. "Pokud některá zařízení podle dat vykazují multidisciplinární tým jen poloviny onkologických pacientů a velká část pacientů nedostane léčbu do stanovené kritické doby, není možné před tímto zavírat oči," říká Marian Rybář, který má na ministerstvu zdravotnictví kontrolu indikátorů kvality na starosti. Podle něj má podobná data resort k dispozici u cévních mozkových příhod a každoročně vyhodnocuje, zda dané limity jednotlivé nemocnice plní. Pokud ne, musí zařízení vysvětlit proč a zaslat i návrh, jak to změní. Jestliže opakovaně porušuje limity, může komise odebrat zařízení status specializovaného centra. A podobně by se mělo podle něj postupovat i u dalších diagnóz. "Důležité je zejména sledování cesty pacientů v rané fázi onemocnění, aby se kvůli prodlení nedostali například ze stadia nemoci 1 do těžce léčitelného stadia 3," míní Rybář. K urychlení péče by podle onkologa Paličky pomohlo několik věcí: vedle digitalizace také informovanost lékařů nebo zřízení "manažerů" péče pro onkologii. "V případě záchytu onkologického onemocnění potřebujeme efektivně a rychle doplnit řadu vyšetření, bez kterých pacienta nelze předat do specializované péče. Zpoždění zde vzniká na více úrovních – jednak možnou nedostupností termínů a jednak vytížeností lékařů, ze kterých tento úkon potřebujeme nutně sejmout," míní Palička a opakuje i důležitost centralizace péče. Podle odborné společnosti už centralizace před časem začala. Například na operace karcinomu plic jezdí pacienti výhradně do jednoho z osmi chirurgických center. Už více než dva roky navíc v Česku běží unikátní projekt časného vyhledávání malých nádorů plic v rizikové populaci. Ročně je v Česku nově diagnostikováno kolem 6600 pacientů s tímto karcinomem a přibližně 5200 pacientů na něj zemře. Pacient s podezřením na karcinom plic by měl správně mít všude zelenou, aby nedošlo k rozšíření nádoru do okolních tkání.