Moderátorka
--------------------
Do jaké formy je potřeba podhoubí upravit, aby ho bylo možné použít jako stavební material? Protože když se řekne, že budeme jednou možná bydlet v domech z hub, tak to zní skoro děsivě.
Sýsová
--------------------
My jsme vyhlásili toto téma, aby vlastně se do toho zapojovali i studenti a zkoumali právě formy zpracování toho mykokompozitu, jak se říká tomu materiálu, do nějakých forem nebo tvarů využitelných v architektuře a nejvíc nás pobavilo, že studenti nejdřív vymýšleli, že by se 3D tisklo z podhoubí. To jsme samozřejmě zkusili, ale nemělo to úplně veliký úspěch, protože ty urychlovače toho tisku asi tu houbu zabíjí dřív, než my bychom to potřebovali. Takže se, jak se ptáte, začali používat formy, do kterých vlastně ten mykokompozit my umístíme a necháme ho tam zrát a růst, a tím pádem ono to získá právě buď ten tvar, který chceme, nebo tu formu prostě.
Moderátorka
--------------------
Jak vlastně ten materiál tedy vypadá, jak byste ho popsala?
Sýsová
--------------------
To je hezké. Kolega Matěj Rott to popisuje jako takový sýr, měkký sýr, ale je to vlastně drť ze dřeva nebo z nějakého odpadního materiálu, například z papíru, který té houbě chutná a do kterého se dá ta houba nasadit a ona potom v tom vlastně prorůstá, jak jste říkala, těmi dlouhými vlákny, spojuje ty kousíčky nadrcené k sobě. Tím pádem my to potom ještě jednou rozdrcujeme, abychom právě měli z toho ten sypký material, bezmála sypký, který můžeme vlastně zkombinovat s vodou a nandat do těch forem.
Moderátorka
--------------------
Ale vy ten kompozit získáváte z mcelia, jestli se nepletu, nebo jaká je ta cesta?
Sýsová
--------------------
Nejvíce? Je tam toho právě toho odpadního materiálu, nějakých dřevěných štěpek, dokonce se tam dávají i semena některých rostlin, aby to právě té houbě nejvíce chutnalo. Mně nejvíc nadchávají zbytky ze sádrokartonových příček, protože právě ten papírek je naprosto nevyužitelný vůbec ničím jiným, než že té houbě velmi dobře chutná, takže to je materiál, který je jakoby ten nosný nebo ta potrava pro tu houbu, a ta houba doopravdy tvoří třeba, já teďka opravdu nechci říkat nějaká čísla, ale malé procento z toho velkého objemu, která ta hmota potom vytvoří a tyto částečky ta houba prostě spojí k sobě.
Moderátorka
--------------------
A že se možná tak naivně ptám, ale mluvíme o konkrétním druhu hub, nebo se hodí jakákoliv houba vlastně?
Sýsová
--------------------
Houby, to je taky zábavné. Začali jsme nejdříve pracovat s hlívou ústřičnou, která se běžně jí, pěstuje se vlastně na plodnice, které se konzumují, ale posléze se vlastně ukázalo, že daleko lépe je používat dřevokazné houby v uvozovkách, protože ony právě konzumují to dřevo a velmi dobře se šíří a spojují vlastně to dřevo dohromady, takže například přišli kolegové s lesklokorkou lesklou, krásný název, a tu, myslím, teďka používáme právě ke spojování těchhletěch štěpků do větších, až desek.
Moderátorka
--------------------
Co se vám zatím z toho podhoubí podařilo vytvořit?
Sýsová
--------------------
Tak my jsme s podhoubím začali a vlastně loni proběhla krásná výstava na Designbloku, kde jsme měli dvě expozice, jednu za Fakultu architektury ČVUT , to bylo v tom tzv. školním, v té školní části Open studia, a druhou jsme měli v kavárně, kde to už právě si manažovala sama firma, stavební firma a tam jsme vystavovali krásné exponáty, co se týče interiéru budov, kde designéři právě vyráběli, navrhovali různé části sedacího nábytku, stolečky, police, různé expozice s rostlinami, kterým se tam právě v tomto kompozitu velmi dobře daří.
Moderátorka
--------------------
Takže jsou to spíše designové věci než třeba ve stavebnictví. Nebo jaká cesta ještě potrvá? Aby se třeba tohle to, tahle houba mohla tam více využívat.
Sýsová
--------------------
My jsme s tím projektem Samorost, jak jste zmínila, vlastně navrhujeme velký objekt žití, je to něco mezi domem, útulnou, nějakým vlastně přístřeším, kde by se poutník mohl schovat.A chceme tam využít jak ty interiérové prvky, které už jsme si teda zkusili vyrobit, i vlastně obhájit a otestovat ve všemožných testech mechanických i právě těch ekologických, tak teďka jdeme k tomu, kde by se ještě ve stavebnictví mohl ten materiál využít ve větší míře, a to bychom chtěli právě na tom Samorostu si jaksi prozkoumat. Z mechanických testů nám vyšlo za prvé, že to nebude stát, že to prostě není nosný materiál, ze kterého bychom postavili dům, ale my ten materiál můžeme využít jako izolační materiál, kromě těch teda drobných designových prvků, samozřejmě v té izolaci by se mohl velmi dobře uplatnit, a to jak ve stěnách, kde vlastně zkoušíme ten celý dům oizolovat myceliem, tak i ve stropě, kde by vlastně mohl zabezpečit ten největší průnik tepla, a dále pak i v podlaze, kde vlastně on musí něco unést. Ten materiál se vykazuje tím, že je velmi tvrdý. Ono jako určitou nosnost to má, neriskovala bych právě do základů ho dávat.
Určitě od člověka to unese, určitě ta váha se tam roznese, právě bych ale neriskovala nějaké návaly sněhu a takové nepredikovatelné věci, ale určitě jako izolační materiál, který by mohl v budoucnu někdy nahradit polystyren například.
Moderátorka
--------------------
Říká Kateřina Sýsová z Fakulty architektury ČVUT . Děkuju mockrát za rozhovor, že jste přišla do studia, na shledanou.