Tomáš MIKOLOV, programátor AI, Český institut informatiky , robotiky a kybernetiky , ČVUT v Praze
--------------------
Pěkný večer.
... a další hosté, zde citace p. Mikolova:
Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Mikolove, jak se na to díváte vy jakožto vývojář, jak velká je to komplikace pro vás? Tato nová pravidla?
Tomáš MIKOLOV, programátor AI, Český institut informatiky , robotiky a kybernetiky , ČVUT v Praze
--------------------
Já bych řekl, že je to komplikace docela výrazná a popravdě musím říct, že ten můj pohled na všemožné regulace není příliš optimistický, protože když se na to podíváme, tak opravdu to, čemu se dneska říká umělá inteligence, to je vlastně soubor počítačových algoritmů, počítačové algoritmy tady používáme už dlouhodobě, a nejenom pro generování obrázků nebo textů, ale prostě máme databáze, máme internet, potřebujeme opravdu v Evropě regulovat všecko, tady zaznělo, že budeme regulovat firmy, které vyvíjí tyto systémy, kterým můžeme říkat prostě strojové učení, aby to neznělo tak zavádějícím způsobem jako ta umělá inteligence.
Ale proč to chce regulovat Evropa, která tento segment trhu vlastně nebo průmyslu nemá? Umělá inteligence, dneska se vyvíjí hlavně ve Spojených státech. U nás, my jsme jenom konzumenti, my tyto technologie využíváme, máme tady spoustu chytrých lidí, kteří zakládají startupy a chtěli by taky vybudovat něco zajímavého v Evropě, ale právě ta regulace právě postihne nejvíce ty malé hráče, kteří nemají právě peníze na to, aby si zaplatili armády právníků, kteří vyřeší za ně všemožné tady tyto byrokratické záležitosti. Takže za mě, ono to vypadá jako hezky, budeme bránit uživatele, to jsou takové ty vzletná hesla, a když se podíváme na praxi, tak bohužel mohli bychom si říkat, že Evropě ujíždí vlak, ale ten nám realisticky už ujel před takovým 5, 10 lety, dneska se tato technologie vyvíjí hlavně teda v Americe, pak taky v Číně, která si zavedla určitá docela drsná opatření, aby se tam udržely peníze, ale Evropa s těmi svými idealistickými hesly o nějaké ochraně uživatelů, sorry, ale já jsem tady v tomto velký skeptik, já to moc nevidím. Jak bychom mohli dohnat ty, kteří nás předběhli tím, že ještě zpomalíme.
Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono dnes na sociálních sítích 90’ se sešla celá řada spíše komentářů než otázek, jeden za všechny, pan Libor píše: "Čím víc regulací v Evropě vymyslíme, tím větší šance je, že v budoucnu budeme používat čínské AI klidně i přes VPN, pokud ji EU zkusí blokovat tak jako Číňani používají přes VPN, Instagram a WhatsApp.
Tomáš MIKOLOV, programátor AI, Český institut informatiky , robotiky a kybernetiky , ČVUT v Praze
--------------------
No, to je docela vytížené. Co dodat. No, bohužel teď to směřuje tady tímto způsobem, že my si budeme zakazovat, regulovat všechno, sice s dobrými úmysly, ale bohužel ty regulace často vznikají na základě různých, různých fantastických představ politiků a byrokratů a ne lidi z našeho oboru, takže tady je určitá taková propast mezi vědci a vývojáři této technologie a pak lidmi, kteří vymýšlí ty všemožné regulace. A jak říkám, za mě, ono to vypadá na první pohled hezky, že budeme chránit uživatele, všichni chceme chránit uživatele, ale řekněme si na rovinu to, co tady zaznělo v minulém příspěvku, ty obavy o to, že se tady změní trh práce, že umělá inteligence, respektive počítače nám zautomatizují určité procento činností, které jako lidi vykonáváme v práci a toto se přesune do počítačů, já jsem technooptimista v tom, že vítám tento technologický pokrok, ale když se na to podívám z pohledu České republiky nebo Evropské unie, co nás asi čeká v dalších 5, 10 letech, když ten sektor, který tu umělou inteligenci vyvíjí, u nás neplatí daně, ani neexistuje, nic tady nevytváří a nevyrábí a my si to ještě zakážeme, tak ten výhled není optimistický.
Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pane Mikolove, jak to vidíte, není dobře, že máme vyjasněná pravidla, že je prostě určený nějaký jízdní řád. A možná, pokud se také Spojené státy přidají a také budou mít určitá pravidla, tak nebude to zas až tak černý scénář pro budoucnost AI?
Tomáš MIKOLOV, programátor AI, Český institut informatiky , robotiky a kybernetiky , ČVUT v Praze
--------------------
Já bych to teda mohl okomentovat tak, že se můžeme podívat, kdo třeba ty pravidla vítá a kdo naopak si myslí, že to není ideální cesta dopředu. A zase já jsem právě v Americe, teda v těchto velkých korporacích, které vyvíjí teda tyto, tyto modely, roky pracoval a musím říct, že tam právě regulace umělé inteligence byly vnímané jako skvělá věc, protože pokud zrovna v tom závodě celosvětovém vítězíte, tak chcete vlastně zamrazit to pořadí a udržet si tu dominantní pozici, pokud možno dlouhodobě, takže velké korporace, které teďka právě na těchto algoritmech vydělávají, tak ty jsou vlastně nadšené z toho, že Evropa si takhle vlastně podřízla větev sama pod sebou, takže to, že v Americe oslavují některé velké firmy, AI regulace to nemusí být pro nás nutně jako dobrá zpráva, tím samozřejmě nechci shazovat ten předchozí příspěvek, to je spíš takové doplnění, protože já zase nejsem právník, takže nemůžu komentovat tady některé ty jiné věci, jenom prostě, když mluvím s lidmi, kteří pracují ve startupech nebo naopak v těch velkých korporacích, tak ten sentiment je tam docela jasný, že velké korporace toto vnímají jako něco, co jim pomůže zakonzervovat vlastně to prostředí a udržet si tu dominantní pozici. A lidé ze startupu, tak právě mají pocit, že můžou být různě omezeni tady touto regulací, protože přece jenom jedna věc jsou pravidla, druhá věc je, kdo a jak je bude vymáhat. Tady zazněly ty kategorie na začátku, nějaká analýza emocí, to jako to dělá v podstatě de facto prakticky kterýkoliv systém, když doopravdy chcete, tak i ze systému, které jsou vytvořené pro generování obrázků nebo toho textu, ty emoce taky můžete vyčíst. Takže když bude nějaký velmi agilní úředník chtít zaříznout nějaký start, kdybych to takhle řekl, tak si na něj prostě bič najde. Pokud jde o biometrické systémy, ty používají banky právě proto, aby se bránily všemožným útočníkům. A zase, pokud se to různě zreguluje a nakonec systémy, které by mohly právě bránit různým, různým útokům právě na nás, pokud si tyto nástroje, které by nás mohly bránit, omezíme, tak naopak to zase může způsobit problémy. Takže ona jedna věc je, jak se nastaví ty pravidla, tak jako vzletně v té běžné řeči. Druhá věc je, jak se to bude vykládat a co pak bude výsledkem. Z toho, co jsem zaznamenal já, nejsem přesně expert teda na tu současnou AI regulaci, která se měnila tolikrát, že už se v tom popravdě trochu ztrácím, ale tam to vypadá tak, že jedna věc se dá vykládat všemožnými způsoby a nejspíše, jak to známe z Evropy, tak bude prostě nějaký úřad, kde zase bude sedět úředník, který těm algoritmům tak úplně nerozumí, ale bude arbitrárně rozhodovat o tom, kdo je ta špatná firma, kdo je správná firma, kdo dostane pokutu, kdo dostane dotaci, mně to nepřijde jako prostředí, které vlastně se snaží prosazovat ty nové technologie a zajistit, aby Evropa v tom konkurenčním celosvětovém boji, aby se postavila na vlastní nohy, abychom mohli soutěžit se zbytkem světa, abychom tady vyvíjeli velké produkty, abychom měli firmy, jako je Microsoft, tak je Google, jako je Facebook, jako je Apple, abysme tady měli ten průmysl, abysme tady vytvářeli ty pracovní pozice, abysme byli bohatí, kdybych to takhle řekl zjednodušeně, to udělala Čína, mimochodem, není to vůbec nemožné, ti si ten svůj AI sektor vytvořili docela jako drsně tím, že zakázali vlastně americkou konkurenci, ale možné to je. Evropa, pokud chtěla řešit regulaci těchto technologií, které se u nás v podstatě jenom používají, ale nevyvíjí, tak si myslím, že první věc, kterou jsme měli řešit, by byly peníze a ty věci, které jsou druhořadé, tak měly přijít prostě na pořad dne až později.
Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pojďme se podívat, jaký je vlastně postoj Čechů k umělé inteligenci. Od jejího používání v každodenním životě má negativní očekávání 47 % lidí, dalších 31 % v průzkumu agentury Ipsos pro Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy uvedlo, že negativní a pozitivní vyhlídky jsou u nich vyrovnané, jen 22 % vidí budoucnost s umělou inteligencí optimisticky. Pozitivní náhled je přitom častější mezi muži než mezi ženami a hned 40 % optimistů najdeme je mezi zástupci nejmladší generace, tedy do věku 24 let. Pane Mikolove, když se podíváme na tu nedůvěru, můžeme říct, Čechů v umělou inteligenci, nepomůžou právní pravidla k tomu, abychom více důvěřovali umělé inteligenci?
Tomáš MIKOLOV, programátor AI, Český institut informatiky , robotiky a kybernetiky , ČVUT v Praze
--------------------
Já tady toto ale nevidím jako nedůvěru, ale hlavně jako něco, co vychází vlastně z médií, protože když si řeknete slovo umělá inteligence a rizika, to vám vyvstane v hlavě asi docela naráz dohromady. A čím to je? Protože jsme zahlceni zprávami, které tyto pojmy kombinují neustále dohromady. Kolikrát třeba uvidíte článek, který zmiňuje umělá inteligence a příležitost nebo umělá inteligence a zisky? O tom se tolik článků zdaleka nepíše, takže spousta lidí má, to je, to jsou takové ty psychologické věci, že se tak hezky spojí věci, které se vyskytují vedle sebe, často nakonec nefungují ty jazykové modely. A myslím si, že bohužel velmi jsme zahlceni informacemi, které právě mluví o rizicích umělé inteligence a už se tolik nemluví o tom, co to ve skutečnosti je, k čemu by se to dalo použít, kdo by na to mohl vydělat peníze a tak dále. A zase to ukazoval ten průzkum, že asi lidé, kteří si ty nástroje sami vyzkoušeli a nevěří různým, různým katastrofickým scénářům, ale prostě třeba si vygenerovali bakalářku tady někde z nějakýho programu a pak si to doupravili ručně nebo si vygenerovali nějaký obrázky a už s tím mají tu zkušenost, to jsou právě ty mladší generace a ty se toho taky méně bojí, protože už tolik nejsou zahlcení tady tím informačním šumem a mají vlastní zkušenost, takže to je moje vysvětlení.
Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Mikolove, slyšeli jsme názor právníka, jaký je váš pohled, uteče ve finále AI tomu právnímu rámci tím svým vývojem?
Tomáš MIKOLOV, programátor AI, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky , ČVUT v Praze
--------------------
Já už jsem to komentoval dříve, že pokud tato technologie bude vznikat mimo Evropskou unii, a v dnešní době tomu tak je, a nevypadá to, že by ta trajektorie byla dobrá. Tak myslím si, že tady možnost ovlivňovat, jak bude umělá inteligence vypadat za pár let, je velmi malá. V první řadě si myslím, že bychom se měli snažit dostat tuto technologii, respektive /nesrozumitelné/ sektor do Evropy, tak se tomu říká v Americe, pak by možná dávalo smysl nějakým způsobem to regulovat, já tady souhlasím s Davidem Černým, že to neodmítám jako takové nějaké regulace, nějaká pravidla jsou určitě nezbytné u každé technologie, která zasahuje do našich životů, ale přijde mi, že to děláme ve špatném pořadí. Nejdříve bychom měli dostat ten průmysl prostě k nám, pak ho můžeme začít nějakým způsobem regulovat. Ale já jsem zase spíš zastánce toho dělat ty věci, pokud možno minimálním počtem zásahů a spíše využít takové ty kapitalistické principy než socialistické, to znamená, než sestavovat panely odborníků, kteří budou dlouze roky diskutovat nad tím, co a jak se má kde udělat. Když máte firmu, která vydělává peníze, tak ta se rozhoduje prostě mnohem rychleji a má tam ty motivace prostě úplně jiné, než když se rozhodují úředníci. Takže zase, umělá inteligence je skvělá technologie a bylo by skvělé, kdyby vytvářela i u nás prostě nové produkty, kdyby u nás vytvářela nové firmy, kdyby u nás vytvářela pracovní pozice, to si myslím, že je taky riziko do budoucna, když si to necháme utéct, tak pro naši ekonomiku to nebude dobré. Už teďka jsme se asi za posledních 10 let oproti Americe o třetinu propadli jako Evropa, ty čísla nevypadají dobře. A tím, že si budeme přidávat další úřady a další úředníky a další instituty a další byrokracii, tak tím to podle mě nevyřešíme. Takže zase cesta do pekla dlážděná dobrými úmysly. Já myslím, že by bylo fakt dobré, kdybychom v Evropě seškrtali to naše myšlení o socialismu, že nás všechny zachrání a že se tady zregulujeme, až to začne fungovat, nevypadá to, že by to fungovalo, těch posledních 15 let to nefunguje, když se díváme na ty hlavní ukazatele, jako je HDP, takže možná by bylo dobré prostě podívat se na ty věci více pragmaticky, více realisticky, podívat se na země nebo na velké celky, kde ta ekonomika funguje lépe, a to je teďka prostě Amerika, i ta Čína. Můžeme si prostě vzít příklady právě třeba z toho jejich protekcionismu. Kdyby EI v první řadě řešil právě peníze, jak jsem dostat ty stamiliardy euro, které nám dneska utíkají, které vydělávají právě tedy tyto firmy jako Google a Facebook a spol., daní to v Irsku nula procentní sazbou, to jsou obrovské ztráty pro Evropu. Toto bychom měli diskutovat, místo nějakých takových vzletných pojmů, jestli umělá inteligence má duši a podobně.
Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak uvidíme, jaká bude praxe, až se právě AI, který tedy prošel Evropskou unií, bude aplikovat do praxe. Naším hostem byl Tomáš Mikolov. Moc za to děkuji, že jste přišel do studia.
Tomáš MIKOLOV, programátor AI, Český institut informatiky , robotiky a kybernetiky , ČVUT v Praze
--------------------
Díky za pozvání.