Mezi průlomové projekty patří podle Roberta Járy, ředitele ČVUT UCEEB, např. MoistureGuard – systém pro trvalý monitoring vlhkosti ve dřevostavbách, který zvyšuje bezpečnost dřevěných konstrukcí, dále Envilop, inovativní lehký obvodový plášť na bázi dřeva, navržený pro modernizaci existujících budov a novou výstavbu, a SAWER, systém získávání vody – až 200 l denně – z extrémně suchého pouštního vzduchu.
Vývoj SAWERU pokračoval druhou generací s názvem MAGDA. Jde o mobilní zařízení sloužící jako nouzový zdroj vody s průměrnou denní produkcí 10 l. Třetí generace EWA je schopna v poušti při napojení na síť produkovat 35 l vody denně, ve vlhčím prostředí až 70 l.
Projekt SAWER proslavil UCEEB doma i v zahraničí, a to např. na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji.
Mezi další jmenované projekty Centra patřila také účast studentských týmů ve dvou ročnících prestižních soutěže Solar Decathlon, a to ve světové konkurenci v USA a před dvěma lety v evropském ročníku v Německu.
Z řady dalších projektů je to např. mikroelektrárna WAWE, kontejnerová jednotka pro společnou výrobu elektřiny a tepla z biomasy s vysokou efektivitou a nízkými emisemi, nebo např. Sunflow, biodynamická lampa, která podporuje cirkadiální rytmus uživatelů a byla oceněna na LIT lighting Design Awards. Lampa napodobuje přirozený světelný cyklus a podporuje mentální a fyzické zdraví.
Podle Antonína Lupíška, ředitele pro vědu a výzkum, čeká UCEEB řada výzev. Půjde o obor energetiky, kde bude třeba umět předvídatelně reagovat na výrobu z obnovitelných zdrojů, energetická flexibilita, obnovitelné zdroje a jejich integrace do budov. Druhou výzvou je podle Antonína Lupíška dekarbonizace, a to jak v oblasti energetiky, tak v oblasti výroby stavebních materiálů. A v neposlední řadě se jedná o vývoj vedoucí k poskytování kvalitního vnitřního prostředí v budovách za všech podmínek, které mohou v budoucnu nastat a na které musí být budovy připraveny. Změny v budovách a v energetice musí být navíc společensky přijatelné a ekonomicky únosné.
Další zajímavosti se můžete dozvědět v reportáži. Kromě zmíněných expertů UCEEB jsme se ptali také Petra Kuklíka, vedoucího výzkumného oddělení Materiály a konstrukce budov, a Martina Volfa, vedoucího výzkumného oddělení Architektura a životní prostředí