Datum zveřejnění: 
8. 5. 2024
Výzkum ve vesmíru má velký potenciál například pro endokrinologii, protože vše v našem těle se děje díky hormonům, jejich uvolňování do krve závisí na střídání dne a noci a astronauti mají tento rytmus pozměněný. Taky ale pozorujeme, že ve vesmíru se chovají jinak, třeba i buňky rakoviny rostou například v jiném tvaru než na zemi, můžeme je studovat a hledat nové léky, například právě proti rakovině nebo jiným nemoc.

Pro měření vesmírných vlivů na člověka jsou potřeba citlivé senzory a přístroje. Své vlastní vyvíjí i výzkumníci z Českého vysokého učení technického . Díky speciálním čidlům dokážou měřit například i dopady na lidskou psychiku, vysvětluje mi Marek Sokol z fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT .

Redaktorka
--------------------
Vlastně veškerý funkce kognitivní člověka.Nebo je to naše srdce?

Sokol
--------------------
Zatím. Své senzory výzkumníci testovali jen pod vodou, a to v rámci projektu hydronaut, který vesmírné mise simuloval. Do budoucna, by je ale ČVUT chtělo zabudovat do speciálního oblečení, které by astronauti nosili přímo na Mezinárodní vesmírné stanici.

Redaktorka

--------------------

ČVUT ale není jedinou českou školou s potenciálem pro vesmírné mise, s ochranou nebo třeba léčbou, menší zranění astronautů by mohla pomoct nanovlákna vyvinutá Technickou univerzitou v Liberci. Jejich největší předností je, že se do nich při výrobě mohou přidávat různé další látky, například proti bakteriím nebo popáleninám. A tím měnit možnost jejich využití.

 

Autor: 
Bára Vránová
Zdroj: 
Český rozhlas.