"Už v roce 2017 vjíždělo do naší městské části denně 44 tisíc zásobovacích vozidel. V roce 2022 už to bylo skoro 70 tisíc a současně se odhaduje už 80 tisíc vozidel. Po covidu se obrovsky vzedmulo doručování zásilek z e-shopů, jídel a nákupů," popisuje radní pro investice a IT Richard Bureš (ODS). Vzhledem k tomu, že zákon vymezuje zásobování velmi neurčitě, je nejefektivnější způsob dohledu kontrolovat maximální dobu stání na určených místech, která na více než 80 procentech z 255 parkovacích míst pro zásobovače v Praze 1 je jen 15 minut. Tento limit od loňského roku hlídají v pilotním provozu časomíry, a to zatím na šesti místech pro celkem 20 stání.
Jednu parkovací laboratoř lze najít na Václavském náměstí. Vyhrazených míst je tady celkem šest, přičemž na polovině z nich časomíry pouze měří čas. Zbylé tři ale už umějí díky umělé inteligenci číst i registrační značky, což v budoucnu umožní automatizovat udělování pokut, jako je to v případě modrých zón. Nejdříve to ale městská část ještě musí legislativně doladit.
Díky čtečce bude navíc možné, aby si zásobovači místo pro určitý čas předem rezervovali. Jedno místo na stání navíc blokuje zábrana, která se spustí jen pro rezervované auto. Rozhraní pro rezervace nicméně městská část teprve testuje.
Bez čekání strážníka
Registrační značky dokážou číst kamery také na dvou stáních ve Štěpánské ulici. Časomíry na Národní třídě před palácem Metro, u Nové scény, ve Spálené a na Smetanově nábřeží už tuto přídavnou funkci nemají, jelikož se tam parkuje podélně a značky jdou na kamerách hůře vidět. "I na těchto místech jsme je nicméně zkoušeli ze záznamu vyčíst a v 60 procentech případů to bylo možné, díky snímkům při příjezdu. Na zdokonalování budeme dále pracovat," říká Bureš.
Celý tento systém má vytvořenou mapovou aplikaci, která automaticky ohlásí podezření z přestupku. Městská policie ji zatím nevyužívá, jelikož čeká na dovybavení hlídek tablety, které budou mít aplikaci nainstalovanou. Kromě vytipovávání přestupků budou navíc moct systém používat jako zdroj důkazních prostředků. Technologie totiž i bez registrační značky dokáže detekovat přestupek, zaevidovat ho a hlavně vytvořit fotodokumentaci před příjezdem vozidla, při jeho zaparkování a hlavně ve chvíli, kdy překročí povolený čas. Vznikne tedy rovnou celý protokol, jen je bez načtení poznávací značky potřeba přítomnost strážníka. Ten ale už nebude muset ztrácet čas čekáním u auta, až překročí celou povolenou dobu. Podle Bureše je nicméně klíčová především odstrašující funkce. "Nám úplně stačí, když městská policie jednou denně na každém místě někoho ‚popraví před nastoupenou jednotkou‘, abychom tím dosáhli požadovaného efektu," podotýká. V rámci pilotního provozu už městská část nasbírala data o 72 tisících zaparkování.
Podle dopravního experta z Fakulty dopravní ČVUT Zdeňka Lokaje, který má nad projektem technický dozor, výrazně klesla míra delikvence, a to i přesto, že zatím de facto jen svítí počítadla. "Průměrná délka stání se snížila z 35 minut na 21. Danou maximální dobu stání překračovalo 60 procent řidičů oproti původním 73 procentům," říká Lokaj s tím že se také zvýšil počet vozidel, která se denně na místech protočí, a to z 22 na 31.
Celopražský systém
K systému má Praha 1 výhradní licenci, takže je možnost do něj zapojit i další městské části, kterým by tak stačilo osadit vybraná místa technologií a připojit je. Další postup podle Bureše závisí mimo jiné na jednání s Technickou správou komunikací. Na základě toho se uvidí, zda si Praha 1 bude systém obhospodařovat sama, nebo se z toho stane celoměstský projekt, což by se podle radního muselo stát, pokud se budou chtít přidat i další radnice. Zájem o časomíry projevila už i Praha 2 a 10.