Máme nástroj na učení robotů bez psaní počítačových kódů, prozrazuje Mejdrechová z RoboTwin

"Senzory, které sledují pohyb, neumisťujeme přímo na člověka, ale většinou na nějaký výrobní nástroj, který má v ruce. Například při lakování drží člověk v ruce lakovací pistoli, na kterou dáme senzory – ve výsledku robot kopíruje lidský pohyb," dodává. Její nápad vznikl už při psaní diplomové práce. "Oslovila nás jedna firma, ale na začátku jsme s vedoucím diplomky tápali a hledali řešení, které existuje. Nenašli jsme nic, takže jsme šli ale do hloubky a zajímalo nás, proč je tady programování robota problém, který dosud nikdo nevyřešil."
"Myslím, že jsme objevili příčinu – všichni, kteří se pokoušeli stroje programovat, nevyužívali zkušenosti těch, kteří to až dosud ve fabrice dělali ručně. Proto jsme dali dělníky doprostřed procesu automatizace tak, aby nám sami řekli, jak to má v ideálním případě na konci procesu vypadat."
"Dělníci jsou ti, kteří nejlépe rozumí technologii, a tím pádem není nikdo lepší, kdo by to mohl naučit i robota," dodává dnes už absolventka Fakulty strojní ČVUT v Praze a zakladatelka RoboTwin. Její nápad tak šel vlastně od akademického stolu přímo k zadavateli, přímo do továrny. "A v tom je potenciál mého řešení, protože to děláme úplně jinak. A ukazuje se, že to je něco, na co slyší i firmy." Na základě diplomové práce vznikl prototyp, ale Mejdrechová šla dál. "I když jsem si říkala, že nás vlastně nejdřív oslovila průmyslová firma, přesto jsem chtěla, aby se to do průmyslu opravdu dostalo a neskončilo u prototypu."
"A to jsem nemohla udělat sama, začala jsem hledat lidi, se kterými bych chtěla pracovat a mít u sebe." Našla další dva a spolu se přihlásili do programu pro začínající týmy, které mají zajímavé nápady. "Od té doby fungujeme společně," dodává.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory s inovátory, které vysíláme každý čtvrtek. Ptá se Tatiana Čabáková.