Datum zveřejnění: 
21. 4. 2024
Šestkrát vyhrál paralympiádu, šestkrát byl mistrem světa, posouval světové rekordy, i jako první handicapovaný cyklista jel etapu Tour de France. Jiří Ježek. Po konci kariéry se věnuje mimo jiné sportovní žurnalistice a teď bude prvním účastníkem s handicapem taneční soutěže StarDance. Tančit bude s protézou dolní končetiny.

Jiří Ježek, bývalý paralympijský cyklista

--------------------

Bylo to jako, jako jo, protože já ten pořad miluju a mám ho strašně rád a s manželkou na to koukám, ale zároveň to bylo takový to jako, jestli to fakt zvládnu.

 

Daniel Stach, moderátor ČT

--------------------

Tanci bude muset přizpůsobit i výběr protézy, ty jsou stále dokonalejší a umožňují lidem po amputaci návrat k běžným činnostem.

 

Kateřina Poláková, redaktorka ČT

--------------------

Vy jste tady přinesl ukázat různé typy protéz, které všechny využíváte aktivně, víte už, s kterou budete tancovat nebo která bude třeba vhodná?

 

Jiří Ježek, bývalý paralympijský cyklista

--------------------

Pro ty náročnější tance budeme potřebovat nějakou víc odpruženou. Ty technologie, to dneska naštěstí dovolují, tohle je třeba noha, kterou používám na volejbal, nebo když si jdu zahrát jakýkoliv jinej kolektivní sport, už dovoluje vlastně tím, že je odpružená, tak dovoluje slušný výskoky.

 

Kateřina Poláková, redaktorka ČT

--------------------

S protézou Jiří Ježek prožil skoro celý život. V 11 přišel mladý sportovec o část nohy pod koly nákladního auta. Sám říká, že právě díky sportu se s handicapem vyrovnal.

 

Jiří Ježek, bývalý paralympijský cyklista

--------------------

Každá aktivita, kterou jsem vyzkoušel a šla mi znovu, tak mně strašně dodávala jako sebevědomí. A říkal jsem si, že vlastně tím úrazem jako ten život nekončí.

 

Kateřina Poláková, redaktorka ČT

--------------------

S profesionálním sportem začal v 19 letech, stal se nejúspěšnějším cyklistou celé paralympijské historie, po skončení kariéry se věnuje i běhu. Nově k tomu přidá další disciplínu, tentokrát na tanečním parketu.

 

Kateřina Poláková, redaktorka ČT

--------------------

Jsou tam nějaké tance, nějaký typ pohybu, který pro to vhodný není?

 

Jiří Ježek, bývalý paralympijský cyklista

--------------------

Tak rozhodně nebudu moct dělat úplně všechno jako zdravý člověk, protože třeba nepropnu špičku, nezvednu se na tu špičku, takže to bude hodně i o té tanečnici, ale já věřím, že najdeme nějakej způsob, jak se tomu třeba vyhnout.

 

Kateřina Poláková, redaktorka ČT

--------------------

Účast ve StarDance bere Jiří Ježek jako obrovskou výzvu i příležitost, a to nejen kvůli tanci.

 

Jiří Ježek, bývalý paralympijský cyklista

--------------------

To třeba někomu, kdo v současný době třeba přišel o nohu nebo jakýmukoliv jinýmu handicapu, tak to ukáže, že člověk dokáže daleko víc, než si třeba v tom momentě krize myslí.

 

Kateřina Poláková, redaktorka ČT

--------------------

S tanečními tréninky začne stejně jako další soutěžící v srpnu. Na kondici ale pracuje každý den. Kateřina Poláková, Česká televize.

 

Daniel Stach, moderátor ČT

--------------------

Nejsou to jen sportovci, kteří se můžou díky protézám vrátit k pohybu. Tohle je Jana Stepanenková, dvanáctiletá dívka, která před dvěma lety přišla po ruském bombardování Kramatorsku o obě nohy. V pondělí uběhla 5 km. Na bostonském maratonu se speciálními protézami trénuje skoro každý den. Ještě na Ukrajině s ní natáčela Ilona Zasydkovičová.

 

Jana Stepanenková, dívka po amputaci nohy

--------------------

Na zadní straně mám tlačítko. Tady je, a když do ní vkládáte nohu, musíte ho stisknout, aby se vytvořil podtlak a noha do protézy zapadla.

 

Jan Řápek, zpravodaj ČT

--------------------

Kvůli válce je na potřebuje na Ukrajině protézu stále více lidí, kromě vojáků jsou to i zranění po ostřelování ruskými drony a raketami. Podle odhadů jen na Ukrajině přišlo o končetinu až 50 000 lidí. Dřív se specializované protézy dovážely hlavně ze zahraničí, teď už se jich stále více vyrábí přímo na Ukrajině.

 

Daniel Stach, moderátor ČT

--------------------

Dokonalé ovládnutí protézy může trvat roky. Tohle je tetovací nástavec francouzského umělce Sheitena Teneta. Podle jeho slov jsou teď jeho tetování mnohem lepší než dřív. S protézou je přesnější a rychlejší a protézu má i oficiálně nejrychlejší bubeník na světě Jason Burns. Díky robotické ruce dokáže zahrát až 40 úderů za sekundu, ovládá ji pomocí elektrod a impulsů a kromě bicích hraje díky protéze i na kytaru a na klavír. Jenom v Evropské unii žijí bez končetin přes 3 miliony lidí. Protézu tak potřebuje v průměru každý 140. Evropan. Postavit se znovu na umělé nohy vyžaduje hodně trpělivosti a obrovské úsilí. Někdy přitom plnohodnotný návrat do života překvapí i samotné zdravotníky. To je třeba příběh Marka Jana, který přišel o nohu při autonehodě.

 

Marek Jan, muž po amputaci

--------------------

Když jsem se ptal v nemocnicích, tak mi říkali, že asi neznají někoho, kdo by s tím bruslil, neznají někoho, kdo by s tím řídil, i když ve skutečnosti ty lidi takový fakt jsou, že s tím umí dělat úplně všechno. Nakonec jsem si prostě řekl, že chci do konce roku se postavit na brusle, do konce prázdnin začít zase řídit, hrát fotbal a nakonec se mi to vlastně všechno splnilo.

 

Daniel Stach, moderátor ČT

--------------------

Klíčové je, aby protézy dobře seděly a byly pohodlné, to se ale může časem měnit a někdy je potřeba protéz víc. Tohle je sbírka Bradleyho

Pedricka, kterému je teď 15. O nohu přišel kvůli vzácnému onemocnění kostí, když mu byly tři. Bradley pořád roste, a tak potřebuje novou protézu zhruba každého půl roku.

 

Jaroslav Pavlů, technik, Protetika

--------------------

Záleží na tom, jak moc to dítě je taky aktivní a jak moc ty pomůcky ničí. Měli jsme, takový, kluci dvanácti-, třináctiletý skáčou ze skříně, že jo, prostě, takže to rozláme.

 

Václav Vohlídal, redaktor ČT

--------------------

Jaroslav Pavlů se výrobě protéz, konkrétně dolních končetin, věnuje v jedné z pražských firem. S pacienty pracuje i desítky let.

 

Jaroslav Pavlů, technik, Protetika

--------------------

Mám pacientku, který bylo asi 10, dneska jí je 45, takže celou tu dobu v podstatě jsme v nějakým komunikačním procesu, takže když něco

potřebujou, tak zavolají.

 

Václav Vohlídal, redaktor ČT

--------------------

Jen pro ni vyrobil kolem 20 protéz a za tu dobu se výrazně změnilo především to, z čeho se náhrady končetin dělají. Protézy se i dnes vyrábí z klasických materiálů, jako je kov nebo kůže, častější jsou ale nové materiály, jako je silikon, plasty nebo laminát, moderní protézy pak fungují podobně jako lidské ruce, přes elektrody se propojí se svaly a člověk tak může například zavírat nebo otvírat dlaň. A i takhle může vypadat budoucnost. Nejnovější modely náhrad končetin nebo ortézy už se totiž nevyrábí, ale tisknou. A to na speciálních 3D tiskárnách. Podle odborníků za pár let standard, který klasickou výrobu úplně nahradí.

 

Matej Daniel, biomechanik, Fakulta strojní ČVUT

--------------------

Budou připravené mnohem rychleji, budou lépe přizpůsobené pro daného pacienta a budou mít lepší funkční vlastnosti, déle vydrží a budou celkově kvalitnější.

 

Václav Vohlídal, redaktor ČT

--------------------

Dlouhodobým cílem vědců z ČVUT je vytvořit protézy, které by uměly i cítit, například lidské dotyky. Václav Vohlídal, Česká televize.

Autor: 
Václav Vohlídal a kol.
Zdroj: 
Česká televize - Události