Česká pravidla dosud povolují stavět dřevěné budovy pouze do výšky 12 metrů. Nově ale úřady developerům posvětily, že mohou tento limit překročit například takzvaným inženýrským přístupem. Ten ve zkratce spočívá ve vypracování velmi detailního návrhu zabezpečení domu během požáru, kterým stavitel prokáže, že budova navzdory větší výšce splní platné bezpečnostní předpisy.
Takto by mělo jít podle developerů postavit budovu vysokou až 22,5 metru. To je výška zhruba šestipatrového domu. Už příští rok má navíc dojít ke změně pravidel, která by developerům dala větší jistotu, že jim úřady projekty schválí. Zároveň by umožnila navrhovat dřevostavby podobným způsobem jako klasické domy.
"Umožnilo by to standardní navrhování vícepodlažních dřevostaveb s dalšími technickými požadavky na zajištění požární bezpečnosti a odolnosti dřevostaveb," řekl Robert Jára , ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT . Inženýrský přístup by pak musely firmy využívat jen při stavbách nad tuto hranici.
Úleva pro stavebníky
Developeři uvolnění pravidel vítají. Někteří už chystají budovy, které by současný limit čtyř pater překročily. Mezi nimi je například rakouská společnost UBM nebo český Crestyl. "Aktuálně připravujeme projekt pravděpodobně první klimaticky neutrální kancelářské budovy v Česku. Protože má mít šest pater a dřevěnou konstrukci, řešili jsme možnosti určité výjimky v rámci legislativy. Zmírnění pravidel nám náročný proces přípravy zjednoduší," sdělil Viktor Peška, obchodní ředitel Crestylu. Budova má vyrůst v Praze.
Zapojit se do budování dřevostaveb hodlá i developer YIT Stavo. Má už zkušenosti z domovského Finska. Maximální výšku 22,5 metru považuje za dostačující k tomu, aby se podnikatelům stavět ze dřeva vyplatilo. "Uvažovat o projektech dřevostaveb budeme ve chvíli, kdy změna legislativy postoupí ještě dál, například se změní požární norma, což by mohlo nastat v příštím roce, abychom měli při plánování dřevostaveb jistotu," prohlásil generální ředitel firmy Marek Lokaj.
Pro developery jsou dřevostavby zajímavé ze dvou důvodů. Lze je stavět rychleji než klasické domy a zároveň méně zatěžují životní prostředí. Díky tomu lze například snáze dosáhnout na bankovní úvěry. Finanční domy při jejich schvalování stále více přihlíží právě k ekologickým kritériím.
Společnost Skanska Residential si dříve spočítala, že jen při samotné výstavbě lze u dřevostaveb vytvořit asi o čtvrtinu nižší uhlíkovou stopu než v případě klasických materiálů typu cihel a betonu.
Vznikají první domy
Právě Skanska je jednou z firem, která se dřevem začala experimentovat už za současných podmínek. V pražských Radlicích plánuje vybudovat svůj projekt Dřevák. Zmíněná rakouská společnost UBM zase staví na pomezí pražských Stodůlek a Řeporyjí čtyřpatrovou dřevostavbu s názvem Timber Praha. Ta by měla být k nastěhování do konce letošního roku.
"Věříme, že trh s dřevostavbami nyní postupně ožije. Nezapomínejme, že trh menších staveb ze dřeva, především rodinných domů, je v Česku celkem rozvinutý," uvedl Tomáš Krejčí, ředitel projekčního oddělení ve zmíněné společnosti UBM.
Rozvolnění norem může vyvolat vyšší zájem o dřevostavby i podle Petra Michálka, generálního ředitele Skanska Residental, byť překotný obrat pozornosti od cihel a betonu neočekává. Dodává ale, že krok může stavění ze dřeva zlevnit, protože naroste konkurence firem, které se oboru věnují. "Čím víc dřeva bude do budoucna stavebnictví využívat, tím zajímavější bude tento segment pro dodavatele materiálu a prací a odrazí se to ve zdravějších obchodních podmínkách," tvrdí Michálek.
Nyní byty v dřevěných domech stojí mimo jiné právě kvůli vysokým stavebním nákladům více než běžná cihlová výstavba.
Stavět vysoké dřevostavby umožňují předpisy například v sousedním Rakousku. Tam mohou ze dřeva vznikat i výškové budovy. UBM díky tomu hodlá ve vídeňské čtvrti Handelskai postavit až 113 metrů vysokou kancelářskou budovu. Po dokončení by se stala aktuálně nejvyšším dřevěným mrakodrapem na světě. Začít stavět chce firma v prvním čtvrtletí příštího roku.