Datum zveřejnění: 
20. 2. 2024
Mezinárodní projekt MUSE-COM, do něhož je zapojena i nejstarší česká technická univerzita , zkoumá využití 6G sítí v továrnách budoucnosti, kde stroje mezi sebou komunikují. Cílem výzkumu, vedeného Fakultou elektrotechnickou ČVUT ve spolupráci s českobudějovickou firmou Bosch, francouzskou univerzitou EURECOM a finskou University of Oulu, je sémantická komunikace a zpracování informace z průmyslových strojů s využitím strojového učení pro mobilní sítě šesté generace.

"Inovace, které sítě 6G slibují, sahají od kontroly pohybů na výrobních linkách pomocí bezdrátových technologií až po komunikačně vysoce efektivní tovární výrobu bez nehod, s minimalizací rizika selhání lidského faktoru. Jde o to nepřenášet a nezpracovávat úplně všechna data, ale jen to nejnutnější ke splnění požadovaného cíle, což ušetří čas, energii, i peníze,” říká koordinátor projektu prof. Zdeněk Bečvář z FEL ČVUT. 

Hlavním tématem mezioborových evropských vědeckých pracovišť projektu je sémantika, jíž se rozumí význam a účel přenášené informace, využitá v kombinaci s možnostmi strojového učení k efektivnímu přenosu a zpracování informace.
"V rámci projektu zkoumáme možnosti integrace sémantické komunikace a zpracování dat na hraně mobilní sítě, tzv. Edge Computing, s využitím strojového učení pro odhad významu dat z různých typů senzorů. To umožní přenášet jen vybraná data a v případě potřeby část nepřenášených dat zrekonstruovat s využitím strojového učení, čímž se snižuje zátěž na přenos a náklady na zpracování dat i výpočetní náročnost jejich zpracování,” konstatuje prof. Bečvář.

Edge Computing je relevantní např. při navrhování inteligentních výrobních systémů v továrnách, které se musí vypořádat s daty z různých senzorů v reálném čase. Stěžejní je AI a 6G síť, aby se naučila vystačit si se zlomkem informace a zbytek si "musí domyslet". Příští generace mobilní komunikace bude mnohem víc než jen infrastruktura pro konektivitu. 6G bude mít nové funkce podobné radarovým senzorům a umožní detekovat polohu objektů v oblasti pokrytí sítě, aniž by musely být vybaveny rádiovým modulem. Umožní také extrémně vysoké přenosové rychlosti až jeden terabit za sekundu s velmi nízkou latencí v řádu 100 mikrosekund (což je čtyřikrát rychlejší než úder blesku). Díky tomu bude možno simulovat reálné výrobní procesy ve virtuálním světě bez časových a prostorových omezení, čímž se zvýší efektivita propojených průmyslových odvětví.

Autor: 
Radovan Suk
Zdroj: 
Tech Magazín