Datum zveřejnění: 
5. 11. 2023
Na kilometru čtverečním dron vypátrá radioaktivní vzorek za dvě minuty, lovec záření projde otevřený terén a vidí i do budov. Mohl by tak pomoci i památkářům a restaurátorům orientovat se v obtížně dostupných prostorách chrámů či jiných historických objektů.

Bleskově odhalit radiaci v nepřehledném terénu o rozměrech několika domovních bloků? Detekovat a zachytit pohybující se zdroj záření? Anebo operovat a nacházet jej uvnitř budov? Nic z toho nepředstavuje problém pro RaDron. Neboli dron s palubní umělou inteligencí, jenž dokáže využívat kombinaci malého rozměru a velké mobility. Vyvinuli ho experti z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT a dalších organizací. Sofistikovanou technologii aktuálně vyzkoušeli odborníci z týmu pro záchyty Ústavu jaderného výzkumu (ÚJV) v Řeži kousek od Prahy.RaDron umožňuje nalézt zdroj záření efektivněji, než je to možné dnes, a to při nižších pořizovacích nákladech. Se zdroji ionizujícího záření se lidé mohou setkat nejen v jaderné energetice, rentgenech, ale mimo jiné také přirozeně ve svém okolním prostoru. K zajištění radiační bezpečnosti může výrazně přispět právě zmiňovaný RaDron. "Detekční technika je schopna zachytit a identifikovat jednotlivé částice záření v reálném čase. Díky tomu RaDron umožňuje nalézt zdroj záření výrazně efektivněji, než je to možné dnes, a to při nesrovnatelně nižších pořizovacích nákladech," vysvětlil Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky FEL ČVUT."Vlčí smečka" v akci Nehody při převozu radioaktivního materiálu, požáry na radiologických odděleních nemocnic, jaderné havárie, pátrání po ukradených zdrojích radiace či skenování zájmových oblastí a tvorba radiačních map. I tohle létající robotičtí "lovci radioaktivity" z FEL dovedou. "Nová metoda lokalizace může v budoucnu usnadnit i práci specializovanému týmu ÚJV Řež, který nálezy zdrojů ionizujícího záření řeší," uvedl Radovan Suk z FEL ČVUT. Detektor připojený k autonomnímu dronu zvládne na ploše jeden tisíc metrů čtverečních do dvou minut spolehlivě lokalizovat vzorek radioaktivního Cesia 137. Tedy asi nejfrekventovanější látky, s níž se mohou lidé potkávat nejen v energetice, ale i lékařství nebo průmyslu. 

Během cvičení si RaDron vyzkoušeli specialisté z ÚJV.

"Jádro technologie RaDron tvoří čipy Timepix3, které poskytují systému kompletní sadu informací o každé zachycené částici radiace. To z nich dělá výjimečně účinný nástroj pro dozimetrii a popis radiačního pole," uvádějí experti z FEL. Čip může fungovat i jako takzvaná Comptonova kamera, tedy aparát, jenž umí určit směr, odkud částice na senzor dopadají. V praxi to znamená, že není třeba systematicky pročesávat celý prostor. Dron tedy může zamířit rovnou k cíli. RaDron nemá problém operovat "sólo", ale též ve "vlčí smečce" neboli týmu několika spolupracujících dronů. "Umožňuje to přesně lokalizovat také pohybující se zdroj záření, což je se současnou technologií velmi obtížné a ve spoustě případů prakticky nemožné," upozornil Martin Saska.Rychlost? Zásadní! Technici dokážou robotický dron nastavit také tak, aby zvládl působit uvnitř budov či poblíž překážek, kde GPS signál není dostupný. Navigaci místo něj proto zajišťuje speciální software, také vyvinutý specialisty z FEL. Hledání zdroje záření si vyzkoušeli již i specialisté z ÚJV. "Detekce zdrojů radioaktivního záření může být někdy velmi problematická, přitom rychlost jejich dohledání a zajištění je pro ochranu zdraví obyvatel a životního prostředí klíčová," uvedl Karel Prchal, vedoucí oddělení pro nakládání s radioaktivními odpady ÚJV Řež. Následná identifikace radionuklidů, charakterizace a případná likvidace se poté již odehrává v bezpečném prostředí laboratoří v Řeži. Prototyp zařízení vyvinutý ve spolupráci s českými firmami je již připravený pro nasazení u koncového zákazníka. Jeho vývoj trval několik let. Nejde o jediný robotický dron připravený v laboratořích FEL na Karlově náměstí. Stroje zdejších odborníků se dovedou pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a přitom reagovat na nečekané překážky. Pomohou tak například památkářům a restaurátorům orientovat se v obtížně dostupných prostorách chrámů či jiných historických objektů. Dokážou ale také pomoci při hašení či pátrání po zmizelých lidech. Bez zádrhelů se přitom pohybují v podzemí, například v pavučině kolektorů rozprostřené pod hlavním městem. Jejich autoři je ale nachystali třeba i pro zásahy na poušti.  

Zdroj: 
Praha.iDNES.cz