Datum zveřejnění: 
3. 11. 2023
Výbor pro studium Turínského plátna překvapil bezkontaktní sběrač mikroskopických materiálů z hrubých povrchů, který v Univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB) v Buštěhradu na Kladensku vyvíjí tým ČVUT pod vedením profesora Evžena Amlera. Dokáže totiž šetrně sbírat molekuly a mikroskopické částice z textilií s delším vláknem.

"Díky tomu by ho mohli použít badatelé zkoumající slavné Turínské plátno. V zájmu ochrany se totiž této vzácné křesťanské relikvie nesmí ničím přímo dotýkat," uvedl Evžen Amler.

Plátno halí tajemství

Turínské plátno představuje ikonický křesťanský předmět. Údajně se jedná o pohřební rubáš, do kterého bylo po sejmutí z kříže roku 33 zahaleno tělo Ježíše Krista. Autenticitě plátna nasvědčuje například použitý materiál, přítomnost pylu a otisků endemických druhů rostlin nebo anatomické a fyziologické stopy otisku těla. Někteří vědci to však odmítají a odvolávají se na výsledky zkoumání radiokarbonovou metodou, podle níž plátno pochází až ze středověku. Tajemství se zatím nepodařilo jednoznačně objasnit. Jednu z největších záhad lidské historie by mohl pomoci odhalit právě přístroj vyvinutý v Buštěhradu. "Funguje velmi jednoduše. Prostřednictvím jakéhosi nosu nebo chobotu nasává bezkontaktně do filtru s nanovlákny vzduch z okolí zkoumaného předmětu a s ním také drobné mikročástice, pylová zrnka nebo stopy DNA, které v něm nebo na něm ulpěly. Ty pak mohou odborníci dál zkoumat," popsal novou metodu Evžen Amler. 

Právě on před třemi lety na jedné konferenci potkal Massima Roganteho, člena zmíněného Výboru pro studium Turínského plátna. "Společně vznikla myšlenka možného využití našeho přístroje. Plátno bylo v minulosti už mnohokrát zkoumáno tak, že z něj vědci odebrali vzorek, se kterým pak pracovali. Tím v podstatě plátno poničili. Naše metoda je však zcela neinvazivní," konstatoval Amler a připomněl, že navíc nelze jednoznačně říct, zda odebrané vzorky pocházely z originálu plátna, nebo z míst jeho následných četných oprav. 

Rozhodnout musí papež

Přístroj navíc umožní detekovat také stopy různých začínajících plísní a bakterií, a tím před nimi vzácné plátno včas ochránit. "Vědecký tým z Vatikánu se už s naší metodou seznámil a ukázka bezdotykového zachycení pylových zrn umístěných hluboko v textilním materiálu ho zaujala. Jednalo se ale jen o laboratorní podmínky. Proto teď ještě požaduje, abychom vše ověřili na nějaké dobové textilii. Jsme připraveni, vše se ale odvíjí od toho, zda se nám podaří získat na výzkum i udržení našeho týmu dost peněz, což je v Česku zásadní problém. Doslova chodím a žebrám, aby nám někdo pomohl s dalším vývojem," poznamenal Evžen Amler. Definitivní souhlas s případným průzkumem plátna za pomoci "buštěhradského vynálezu" je na rozhodnutí papeže Františka. 

Pomůže policii i armádě

Bezkontaktní sběrač mikroskopických materiálů je vedlejším produktem týmu zabývajícího se především medicínským výzkumem využití nanomateriálů při léčbě pacientů a včasném odhalení některých závažných onemocnění. Nabízí však široké spektrum využití. Například při odhalování uměleckých falzifikátů, kdy by byla bezkontaktním sběrem mikročástic odhalena doba vzniku zkoumaného předmětu. Policie by metodu mohla používat například při sběru biologických stop – tedy krve, DNA nebo spermatu, ukrytých v různých textiliích. A pokud by byl přístroj z buštěhradského centra umístěný na dronech, mohl by za vhodných podmínek nahradit speciálně vycvičené psy a "vystopovat" i místa vzniku požárů či miny v minovém poli. 

Zdroj: 
5plus2