Bohuslav Rezek, ČVUT:
Říkáte to správně. Zjednodušeně řečeno, tou podstatou korelativní mikroskopie je kombinace různých mikroskopických a spektroskopických měřících metod. A to může být buď v rámci jednoho principu, například u celkem známé elektronové mikroskopie můžeme mít režimy sekundárních elektronů a odražených elektronů. Ale zejména, a to je to, na co se zde zaměřujeme, principiálně odlišných metod, jako je kombinace mikroskopie atomárních sil, například ramanovskou spektroskopií nebo právě s tou elektronovou mikroskopií. Ještě bych doplnil, že ta kombinace může být takzvaně exitů v samostatných přístrojích. Ale výhodou, na kterou se zaměřujeme, je měření takzvaně incitu v jednom uceleném systému. Výhodou je, že to měření je vlastně přímočaré, rychlejší, přesnější a můžeme vše porovnat za stejných podmínek a na jednom místě a to v prostoru a vlastně v časových závislostech. Referenční podstata té laboratoře, to je ta druhá část otázky, je v tom, že má hlavně sloužit pro demonstraci takovýchto měření na různých vzorcích a to jak pro jakékoliv zájemce ze škol, anebo právě i z firem, jak jste zmiňoval, a druhou linií je vývoj nových postupů a měření.
Lukáš Matoška, moderátor:
Když se teď zaměříme na přístroje, kterými je vaše nová špičková laboratoř vybavena, tak jaké to jsou? Už jste zmínil nejrůznější mikroskopy.
Bohuslav Rezek, ČVUT:
Primárně je to právě kombinace různých mikroskopů a spektroskopů na bázi optické mikroskopie, elektronové mikroskopie a mikroskopie s rastující sondou, což jsou hlavně ty mikroskopy atomárních sil, ale doplněno to máme i dalšími sondami jako kelvinovskou sondou a podobně.
Lukáš Matoška, moderátor:
Dočetl jsem se, že vybudování vaší laboratoře přišlo na 20 000 000 Kč a že nikde jinde v Evropě takováhle není. Čím to?
Bohuslav Rezek, ČVUT:
Je to odhadovaná cena, protože laboratoř se budovala postupně. To, čím se to nyní dopňuje, to je taková třešnička na dortu, a to je ta kombinace atomárního mikroskopu s elektronovým mikroskopem. Já bych neřekl, že je unikátní ten přístroj, ty jednotlivé dílčí přístroje, ty jsou dostupné ve světě i v České republice, na univerzitách, v Akademii věd. Ale v našem případě jde právě o tu unikátní kombinaci na jednom místě - nejen přístrojů, ale i odborných zkušeností a lidí. A to je vlastně to nejpodstatnější a dalo by se to považovat svým způsobem za unikátní.
Lukáš Matoška, moderátor:
Jak dlouho jste tuto laboratoř budovali?
Bohuslav Rezek, ČVUT:
Řekl bych poslední tři roky intenzivně. Ta poslední část nám trvala asi rok, ale do toho nepočítám tu část, kdy jsme museli nejdřív napsat a získat řadu grantových projektů a dalších věcí, které za tím jsou.
Lukáš Matoška, moderátor:
Jak vám při tom pomohli odborníci z Jižní Koreje?
Bohuslav Rezek, ČVUT:
Odborníci z Jižní Koreje nám pomohli nasměrovat výzkum třeba tím, že se zajímají zejména o aplikace v biomedicíně a odborně řečeno v live science, v živé přírodě. A tam máme nějaké předchozí zkušenosti, takže jsme mohli přispět právě těmi zkušenostmi a oni se zase zabývají vývojem elektronových mikroskopů speciálně pro tuto vlastnost. Takže to byla je oboustranně výhodná spolupráce.
Lukáš Matoška, moderátor:
Zaměřme se na to, co ve vaší nové laboratoři budete zkoumat. Já jsem úvodem naznačil polovodiče a nová léčiva. Je to tak?
Bohuslav Rezek, ČVUT:
Je to tak. To naše směřování je právě od biologie a medicíny až po polovodiče, nanomateriály, molekuly a jejich rozhraní. Třeba aktuálně studujeme interakce uhlíkových a různých oxidových nanomateriálů s bakteriemi, třeba pro biosenzory, ale současně i nové materiály a struktury pro fotokatalýzu a sluneční fotovoltaické články. A tím spojovacím tématem je právě fyzika a fyzikální chemie na rozhraní a ve vlastnostech těch materiálů.
Lukáš Matoška, moderátor:
Takže u vás budou působit nejrůznější vědci, nejrůznější studenti, nejenom třeba lidé z ČVUT a z vaší Fakulty elektrotechnické?
Bohuslav Rezek, ČVUT:
Ono se zdá v názvu Fakulty elektrotechnické, že je to jen elektrotechnika, ale my tady máme i nové nebo inovované programy lékařská elektronika a bioinformatika. Takže hodně studentů u nás je právě z těchto oborů, které se pohybují na pomezí biologie, biomedicíny a právě fyziky a materiálů. Takže máme i takové studenty. A samozřejmě se snažíme získávat i lidi ze zahraničí, ale tam si přiznejme, že vízový systém České republiky nám moc nepomáhá.
Lukáš Matoška, moderátor:
A co firmy? Kdyby se chtěly zapojit a taky vaši laboratoř nějakým způsobem využívat?
Bohuslav Rezek, ČVUT:
My jsme tomu otevřeni. Vlastně ty firmy jsou součástí současně běžícího projektu financovaného agenturou TA ČR a dalším spolupracím jsme otevřeni. Zatím teda vidíme zájem spíš z pracovišť jak v České republice, tak v zahraničí v akademické oblasti aplikačních i blízkých využití, například jsou to různé křemíkové fotodetektory s využitím nanočástic a polymerů.
Lukáš Matoška, moderátor:
Co si myslíte, že by se tak ve vaší laboratoři mohlo časem vyvinout?
Bohuslav Rezek, ČVUT:
Já si myslím, že nevyvineme nějaký konečný produkt, ale dokážeme ukázat, který materiál, jeho kombinace a modifikace je vhodná například právě pro využití v biosenzorech nebo v detektorech a v slunečním článku. Takže tady máme běžící výzkum a očekávám, že se to nějakým způsobem posune.
Lukáš Matoška, moderátor:
Představili jsme novou laboratoř pro výzkum nanosvěta v oblasti polovodičů i nových léčiv z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Mluvili jsme s jejím vedoucím Bohuslavem Rezkem. Děkuju vám za rozhovor.