Finální podobu získává speciální modul v areálu ČVUT v Praze . Následující dva roky v něm budou probíhat experimenty s dlouhodobou izolací lidí ve stísněném prostoru. Simulovat budou podmínky, s jakými se setkávají nejen astronauti, ale třeba hlubokomořští potápěči.
Středobodem je bývalá podvodní laboratoř Hydronaut H03 DeepLab, něco mezi ponorkou a potápěčským zvonem. Dobrovolní »pokusní králíci« se tam nechají zavřít do prostoru o 21 m3. Po dobu mise nebudou moci ven a výzkumníci s nimi budou komunikovat na dálku stejně, jako by se účastnili vesmírného letu nebo byli zavřeni v batyskafu hluboko pod hladinou. Aktuálně je zařízení v záběhu.
"Uvnitř kapsle se po několika hodinách střídají dobrovolníci. Testujeme technologie, technologie získáváme data a nacvičujeme komunikaci posádky s řídicím centrem," vysvětlil velitel mise Aleš Fiala. První suchozemský experiment začne na jaře. "Půjde o analogickou situaci k pobytu astronautů na měsíčním povrch povrchu. Tři lidé stráví uvnitř 14 dnů. Posádka bude plnit zadané úkoly a následně se vrátí Zemi," doplnil. První československý experiment s dlouhodobým pobytem v izolaci ve stísněném prostoru proběhl v roce 1967. Potápěči v zatopeném lomu ve Svobodných Heřmanicích strávili v hloubce 25 metrů 102 hodin.
HYDRONAUT NA SUCHU
Zatímco na suchu hydronaut vědcům ještě nesloužil, pod vodou má za sebou již tři mise. Absolvoval je ve spolupráci s vědci z ČVUT v desetimetrové hloubce v zatopeném lomu v Jesenném na Semilsku, rekord byl 168 hodin a 168 minut. Kromě vlivu izolace na lidi vědci zkoumali i složení světelného spektra v uzavřeném atypickém prostředí či tvorbu »hormonu spánku« melatoninu v lidském organizmu.
ZAMĚŘÍ SE NA FYZIČKU
Při jarní izolační misi se vědci z ČVUT a tým hydronauta zaměří na studium dopadů izolace na fyzickou kondici dobrovolníků. Její udržení bývá při dlouhém pobytu lidí v malém prostoru velkým problémem. Hodnoty tělesného stavu posádky (tlak, tep, teplota, stav svalů) budou odečítat speciální čidla. Tým ve velíně je bude posuzovat spolu s hodnotami prostředí v modulu (vlhkost, koncentrace CO2 a podobně) a navrhovat jim další aktivity či cvičení.
JAK HO VYROBILI?
Autorem myšlenky hydronauta je potápěč a konstruktér Matyáš Šanda, který ho začal stavět v roce 2007 v pražském Radotíně. "Vše dostalo nový rozměr ve chvíli, kdy se Česko stalo součástí Evropské vesmírné agentury a bylo jasné, že můžeme mít nového kosmonauta a že se ve vesmírném sektoru otevírá prostor pro české firmy a subjekty," uvedl.