Datum zveřejnění: 
14. 9. 2023
Co se stane, když dron přestane komunikovat? Správně: začne bourat. Letí-li navíc v hejnu dronů, kolize je nasnadě. Nejen válka na Ukrajině (ale především ona) ukázala, jak dostupné je dronům narušit komunikaci, připravit je o rádio i GPS – a zanechat je slepé, zmatené a troskotající. Něco takového nese i v civilním nasazení dronů v obydlených oblastech zásadní rizika. Takže, co s tím?

Jako vědeckou výzvu s přesahem do praktických aplikací pojala problém Fakulta elektrotechnická ČVUT. V rámci pětiletého projektu přišlo Research Center for Informatics (RCI) pod vedením docenta Martina Sasky s odpovědí ve formě světově unikátního multirobotického řešení, umožňujícího dronům fungovat i po odříznutí komunikačních kanálů: i "slepé" drony se pak dokážou vyhnout překážkám i sobě navzájem. 3

Letí-li takhle v hejnu třeba třicítka velkých dronů (a právě u takového roje si svůj výzkum na FEL ČVUT ověřili v praxi; plus na stovkách až tisících dronů v simulaci), dojde u nich v případě výpadku komunikace ke dvěma věcem. Zaprvé zaznamenají, že ke konkrétnímu problému došlo, zadruhé na něj zareagují: udrží se v houfu, aniž by se srážely z nebes, a vrátí se tam, odkud vylétly.

Tematika multirobotických autonomních dronů se tak náhle překrývá s kyberbezpečností. Což je horké téma zvlášť v situaci, kdy se o masivní nasazení dronů usiluje na všech frontách: ať jde o last mile delivery u donáškových služeb, či převoz krve mezi nemocnicemi, nasazení dronů je takříkajíc na spadnutí – jenže s tristním zabezpečením komunikace jsou ty samé drony na spadnutí i doslova.

Jak tedy na ČVUT docílili toho, že jsou drony schopné udržet hejno i bez komunikace? Inspirovali se ve zvířecí říši a zkoumali, na jakém principu fungují zvířecí hejna a roje. Kupříkladu špaček v hejnu sleduje jen své blízké okolí; využívá znalost o pozici pěti šesti sousedů a pak vnímá hustotu zbytku hejna. Špačkem inspirovaný dron tak svýma mikrokamerovýma očima lokalizuje své druhy.

Nyní jde už jen o to, aby drony špačky trumfly. Protože vše se bude zrychlovat a zahušťovat. Dron má oproti špačkovi obrovitou kapacitu v rychlosti a dynamičnosti – a tak je nyní na FEL vyvíjen algoritmus, který by dokázal detekovat hustotu roje dronů, definoval jeho střed a umožnil dronu, aby se i v kritické situaci udržel a neodtrhl se z jakkoli hustého hejna. To vše v obrovitém fofru.

Je to věda... ale u vědy to nekončí. Krom vědeckých výstupů se výzkum kooperujících formací a rojů autonomních robotů podařilo prosadit i do průmyslových aplikací ve spolupráci s českými firmami: skupiny dronů tak nacházejí uplatnění při detekci stromů napadených kůrovcem, inspekci průmyslových objektů i vyhledávání zdrojů radiace. A tak se drony houfují – aniž by se pomlátily.  

Zdroj: 
Forbes NEXT