- Jak dlouhou historii má u nás studium umělé inteligence na vysokých školách?
To je složité určit. Ještě než vznikly obory s umělou inteligencí v názvu, bylo mnoho předmětů, které se podobnými tématy zabývaly, například neuronové sítě. Působím na ČVUT přes dvacet let a začínal jsem na fakultě elektrotechnické. V té době jsme měli takto zaměřené dva předměty. Kromě základů umělé inteligence ještě jeden, který se věnoval právě neuronovým sítím. Tehdy se však neočekávalo, že by se znalosti z nich daly uplatnit v praxi. Ani zaměstnavatelé se nezajímali o to, zda takové předměty učíme.
- Kdy obor dostal větší prostor?
Zakládali jsme novou fakultu informačních technologií a již v roce 2009 navrhli nový čistě informatický obor se specializací znalostní inženýrství, což je v podstatě umělá inteligence. Nebyl to jako dříve jeden předmět, ale celý obor. První absolventi často odjížděli pracovat do zahraničí, protože v Praze pro ně ještě moc práce nebylo. Před pár lety se to otočilo a po těchto absolventech je velký hlad i u nás.
- Je obvyklé, že ze škol vycházejí absolventi oborů, na něž ještě trh práce není připravený?
Myslím, že to je po celé republice podobné. Univerzity bývají napřed a obory zavádějí dřív, než se povědomí o potřebě oboru rozšíří mezi veřejnost. U nás takto například nyní zavádíme obor kvantová informatika, což je také něco, co může být do budoucna hodně užitečné. Musíme počítat s tím, že vychováváme studenty pro trh práce za pět až deset let a nevíme o něm, jak přesně bude vypadat. Tak se snažíme o nějakou predikci.
- Jaký je zájem mezi studenty?
My si naštěstí můžeme vybírat. Na FITu máme každoročně okolo tří a půl tisíce přihlášek, bereme tisícovku. V prvních dvou letech je pak další síto, někdo nezvládne zkoušky a jde raději pracovat. Nejpopulárnější je u nás studium softwarového inženýrství nebo právě AI. Celé studium je připraveno tak, aby se absolvent mohl věnovat umělé inteligenci buď v byznysu, nebo ve vědě. Tam je také spousta práce. Pak máme řadu dalších oborů, například bezpečnost, kam umělá inteligence také proniká.
- Je vůbec možné ve studijních programech stíhat technologický pokrok?
Je to velmi náročné. Když učíte matematiku, každý rok jsou přípravy víceméně stejné. Obsah je léty prověřený. Sám učím předmět, který se zabývá nejmodernějšími aspekty umělé inteligence. Každý rok tak třicet procent příprav zahodím a dělám nové. Na druhou stranu lidé v akademickém prostředí jsou na takové situace připraveni. Chce se od nich, aby byli zároveň vědci, a musí sledovat novinky. Ideální je, když s nimi sami přijdou. Učíme i věci, o nichž vědecké články vyšly před týdnem. Máme zároveň spoustu projektů a spoluprací s firmami, kde se řeší, jak umělou inteligenci nasazovat, sami vymýšlíme řešení.
- Bude podle vás o tyto absolventy do budoucna ještě větší zájem?
Pracovní trh je v tomto oboru hodně globální, pražské firmy zaměstnávají lidi z celého světa. Vzhledem k tomu, že české školy nabízejí kvalitní absolventy, míří k nám řada nadnárodních firem, které tu otevírají pobočky. Stává se, že k nám nastoupí studenti do prvního ročníku a my v říjnu pořádáme veletrh, kam přijdou zástupci firem a lákají je na své projekty, i když vlastně ještě nic moc neumějí. Jen proto, že se k nám dostali.
- Budou do budoucna stačit kapacity školy?
Narážíme na prostorové nedostatky. Vypadá to, že by mohla vyjít v dejvickém areálu stavba nové budovy, ale je to ještě na dlouhé lokte. Pak bychom snad mohli kapacitu navýšit a brát třeba i 1 500 nebo více studentů. Další věc je ale také kapacita pedagogů.
- Jaké kompetence vlastně absolvent má?
Od začátku jsme se snažili program připravit tak, abychom nechrlili AI inženýry, kteří neumějí nic jiného. Chceme, aby byli univerzální a uměli nad problémy přemýšlet. V oboru je hrozně důležité načerpat i praktické zkušenosti. Studenty proto v průběhu studia posíláme do firem, aby pracovali s reálnými daty, vytvářeli reálné produkty. Nechceme, aby byli jen marní teoretici. K takovému pojetí oboru nás inspirovala zkušenost z Kanady. Tam došlo před pár lety k takzvanému AI hype, kdy vzdělávací instituce zareagovaly přehnaně a začaly chrlit absolventy se zaměřením na AI. Brali to však velmi povrchně. Když jsem se pak bavil s lidmi z firem, kteří shánějí nové zaměstnance, říkali, že když dají inzerát na AI pozici, přihlásí se jim pět set uchazečů. Při pohovoru zjistí, že jde o rekvalifikované psychology či fyziky, kteří mají jen povrchní a úzce specializované teoretické dovednosti v AI. Lidi s přesahem, kteří ovládají AI a k tomu mají matematický, databázový background a umějí dobře programovat, nemohou sehnat.
- Je umělá inteligence obor jen pro úzkou skupinu lidí?
Představa, že se v oboru uplatní jen matematici a statistici, je mylná. Vhodný je i pro lidi s kreativním myšlením. Podporujeme všechny zájemce, aby se zapojili. Hodně fungují např. příběhy o tom, co v datech je a jak je byznysově interpretovat. K tomu jsou potřebné kompetence, které třeba absolventům s čistě technickým vzděláním chybějí. AI prostupuje do všech možných oblastí.
- Jak si to představit?
Můžete si to představit jako počítačové dovednosti. Před časem to byli divní programátoři, kteří pracovali s počítači. Nikdo nechápal, že bude pro svou práci potřebovat počítač skoro každý. A podobně je to s AI. Vždy se dá vymyslet spousta AI nástrojů, abyste práci dělali efektivněji a lépe. To nás čeká v následujících pár letech – transformovat všechny obory pomocí AI. Není to jen o studentech, ale o celé populaci, která na sobě musí pracovat, jinak nám ujede vlak. Například v prg.ai jsme proto připravili kurz, kde se s AI každý může seznámit https://www.elementsofai.cz/