Třetí skončilo České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze. Proti loňsku vypadla z první pětistovky Vysoká škola chemickotechnologická (VŠCHT) v Praze. Žebříček World University Rankings letos hodnotil téměř 1500 škol, z toho 16 z Česka. Letošní hodnocení zahrnovalo proti předchozím ročníkům tři nová kritéria.
První místo se nemění
V čele celosvětového žebříčku se letos již dvanáctý rok po sobě umístil americký Massachusettský technologický institut (MIT). Na druhém místě se, stejně jako loni, umístila Cambridgeská univerzita z Británie. Na třetí pozici je rovněž britská Oxfordská univerzita, která o jedno místo přeskočila Harvardovu univerzitu v USA. Univerzita Karlova si letos proti loňskému hodnocení polepšila o 40 příček. Mezi 250 nejlepších vzdělávacích institucí na světě se dostala poprvé od roku 2015. "Těší mě, že reputace naší univerzity v celosvětovém měřítku roste, a to nejen mezi studujícími či akademičkami a akademiky, ale také ve vztahu ke sféře byznysu," řekla v reakci rektorka UK Milena Králíčková. Skokanem roku mezi českými školami byla Masarykova univerzita, která loni skončila na 551. až 560. místě, zatímco letos se umístila na 400. pozici. "Vždy jsme si přáli dostat se alespoň do první pětistovky nejlepších univerzit planety, snažili jsme se o to opravdu mnoho let. Takže umístění dokonce mezi 400 nejlepšími univerzitami světa, to je splnění velkého přání," uvedl na webu školy její rektor Martin Bareš.
ČVUT se propadlo zřejmě kvůli změně metodiky
Naopak pokles zaznamenalo ČVUT, které loni obsadilo 378. pozici, zatímco letos 454. Pokles škola připisuje změně metodiky, která zavedla některá nová kritéria. "Bohužel tyto nové indikátory, stejně jako změna důležitosti stávajících, v celkovém výsledku znamenaly, že si ČVUT poprvé od roku 2019 pohoršilo," zmínila škola v tiskové zprávě. Jedním z důvodů poklesu v žebříčku je podle ČVUT např. nově měřená oblast udržitelnosti, v níž škola dosud údaje nesbírala, a požadovaná data tak nedodala. ČVUT přesto změnu metodiky vítá. "Chápeme, že hodnocení musí odrážet komplexní svět vysokého školství. A hodláme pochopitelně zlepšit svou výkonnost i v nových ukazatelích a i v nich potvrdit pozici jedné z nejlepších technických univerzit na světě," prohlásil rektor Vojtěch Petráček. Prostor ke zlepšení je podle něj například v počtu odborných citací. Výrazný pokles hodnocení letos zaznamenala VŠCHT. Obsadila 556. pozici, což představuje pokles o téměř 200 příček. Dalšími českými školami, které se dostaly do první tisícovky, jsou Vysoké učení technické (VUT) v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci, Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze a Mendelova univerzita v Brně. Poradenská společnost QS zpracovává žebříček od roku 2004. Školy dosud hodnotila podle šesti kritérií, které zahrnují reputaci mezi zástupci jiných vysokých škol, renomé mezi zaměstnavateli, citovanost autorů, internacionalizaci akademické obce, počty zahraničních studentů a průměrný počet studentů na jednoho vyučujícího. Letos k nim přibyly tři nové ukazatele, a to udržitelnost, zaměstnanost absolventů a mezinárodní výzkumná síť.
Přehled umístění českých vysokých škol v žebříčku QS World University
Rankings 2024
Univerzita Karlova: 248. Masarykova univerzita v Brně: 400. České vysoké učení technické v Praze: 454. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: 556. Vysoké učení technické v Brně: 611.-620. Univerzita Palackého v Olomouci: 631.-640. Česká zemědělská univerzita v Praze: 701.-710. Mendelova univerzita v Brně: 901.-950. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích: 1001.-1200. Technická univerzit v Liberci: 1001.-1200. Univerzita Hradec Králové: 1001.-1200. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: 1001.-1200. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava: 1001.-1200. Ostravská univerzita: 1201.-1400. Západočeská univerzita v Plzni: 1201.-1400. zdroj: QS World University Rankings