Aplikace zobrazuje vědecké rekonstrukce již zaniklých areálů v Hradci Králové od 14. století do počátku 20. století. "Cílem je, uchopit Hradec Králové v podobě, v jaké jej veřejnost nezná. V podobě budov, které dnes již není možné vidět, nebo byly pozměněny. Objektů je celkem 17," řekl ČTK ředitel muzea a spoluautor aplikace Petr Grulich. Podle něj vybrané objekty souvisejí se správou města a obdobím, kdy byl Hradec Králové věnným městem či se na tuto etapu odkazovalo.
Aplikace je jedním z hlavních výsledků rozsáhlého projektu Věnná města českých královen. "Celý projekt měl rozpočet okolo 20 milionů korun, zahrnoval řadu výstupů a tento, který nyní prezentujeme, je jen jeden z nich. Hypoteticky lze říci, že se bavíme o částce čtyři miliony korun na tuto část," řekl ČTK Grulich.
Softwarová aplikace byla vyvinuta na Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT a zobrazuje v prostředí virtuální reality místa a stavby v Hradci Králové, která dnes již neexistují. Na vzniku aplikace spolupracovaly týmů historiků, archeologů, památkářů, historických geografů, softwarových inženýrů, 3D grafiků a programátorů z různých institucí několik let.
"Několikaletou prací vědců z Hradce Králové a Prahy vznikly takové rekonstrukce, jakou je například věž Kropáčka nebo někdejší Pražská brána a další, které se opírají o rozsáhlý historický, památkový a archeologický výzkum, a jsou tak věrným vyobrazením, jaké dnešní poznání umožňuje," uvedla mluvčí muzea Lucie Peterková.
Na práci těchto vědců navázali 3D modeláři, kteří tato místa krajského města vyvedli do trojrozměrné podoby. "Uživateli se tak prostřednictvím 3D brýlí nabídne pohled na objekty, o jejichž někdejší existenci má běžná veřejnost jen mlhavé povědomí. Popustíte-li uzdu své fantazii, jako byste kráčeli časem," řekl Grulich. Podle něj podobný projekt v takovém rozsahu nemá v jiných městech Česka obdoby.
Na projektu spolupracovali odborníci z Univerzity Hradec Králové, Historického ústavu Akademie věd ČR v Praze, ČVUT v Praze a dále MVČ v Hradci Králové a Územního pracoviště Památkového ústavu v Jaroměři. Postavy, které aplikace zobrazuje, vznikly fotogrammetrií skutečných postav v dobových kostýmech, což se podařilo díky spolupráci se spolky Königgrätz 1866, Komitét pro udržování památek z války roku 1866 a Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy.