Datum zveřejnění: 
26. 6. 2023
Staví střední školu ve venkovské oblasti Zambie Kashitu. Architekt Jan Tilinger zaštiťuje projekt za České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) a Lukáš Bejček je doktorandem na Stavební fakultě ČVUT, kde se věnujete sociálním aspektům udržitelné výroby a je technologem výroby nepálených cihel. A právě z nich se postaví ona škola. Projekt podporuje nezisková organizace New Renato Community Society, která již v Kashitu dlouhodobě působí.

Co to je za místo, kde se škola staví?

Jan Tilinger: Nacházíme se v takzvaném Copperbeltu, což je oblast centrální Zambie, poblíž města Kashitu. Když si představíte divokou Afriku, kde nemáte žádné velké stromy, jen traviny, kopečky, písečné naplaveniny a rovinatý povrch. Při dešti voda téměř nikam neodtéká, jen se pomaličku se vsakuje. Lidé zde žijí tak, že obhospodařovávají svá políčka s bílou kukuřicí a mají domky z nepálené hlíny se slaměnou střechou. To je jejich venkov – doba železná.

Přinesl jste s sebou jednu z cihel. Ta je vyrobená z hlíny ze Zambie?

Lukáš Bejček: Tato je z hlíny z Prahy, ale zkoušeli jsme v laboratoři vzorky přímo z lokality v Zambii, ze kterých potom budeme stavět.

Čím se liší hlína, kterou máme my tady oproti místu, kde budete stavět vy?

Lukáš Bejček: Každá hlína se liší. I v Praze nemáme všude stejný materiál. Liší se třeba nasákavostí, poměrem zrn, ale všechny tyto vlastnosti se dají optimalizovat vyvážením množství jílu, písku a štěrku v směsi. Přidává se i voda a hlínu je možné stabilizovat i cementem, případně jinými příměsi. Tím se dá optimalizovat, zvýšit její mechanické vlastnosti a trvanlivost.

Kolik bude na stavbu školy potřeba cihel?

Lukáš Bejček: Ze stavebního výkresu jsme spočítali 16 250, ale samozřejmě budeme muset vyrobit víc, abychom měli rezervu.

Při své práci spolupracujete i s antropology. Proč je nutná?

Jan Tilinger: Pro mě je podstatné, když dělám stavbu v rozvojovém světě, tak aby fungovala. Na ‚stavárně‘ se často učíme postavit stavby tak, aby stály a nespadly. Ti citlivější z nás střela zvládnou i zakomponovat akustický, světelný a tepelný komfort. A na to se u rozvojových projektů zapomíná. I na zapojení místní komunity, pochopení místních tradic, pochopení toho, jak tam lidi žijí, co potřebují, jak ty budovy chtějí užívat. Často si myslíme, že něco postavíme, a místní jsou nevděční, protože to nepoužívají tak, jak jsme jim my řekli, že to mají používat. Ale to přece takto nejde. My musíme pochopit, jak to chtějí oni, nebo jak by to oni mohli ideálně používat a postavit jim to k tomu.

Kolik lidí se bude na stavbě střední školy podílet? Jak stavitelé spolupracují s komunitou místních lidí? A jak Lukáš Bejček vylepšil technologii nepálených cihel? Poslechněte si rozhovor Patricie Strouhalové v audiozáznamu. Více o škole se můžete dozvědět na webových stránkách organizace.

U rozvojových projektů se zapomíná na zapojení místních a na pochopení jejich potřeb, upozorňuje architekt Tillinger | Radiožurnál (rozhlas.cz)

Zdroj: 
ČRo Radiožurnál