Krkonoše dostanou šest nových lávek

Lávky navrhli a vlastníma rukama vyrobili budoucí architekti. Modernisticky, přitom v souladu s krajinou pojaté můstky rozsvítí nejvyšší české hory příští jaro na šesti místech. Lokality, kde dřevěné konstrukce starých lávek dosluhují, vytipovali krkonošští ochranáři. "Dříve běžná výměna kus za kus se díky invenci studentů změnila v instalaci nápaditých konstrukcí. Soubor prvních lávek a útulen získal v roce 2022 ocenění Počin veřejného investora v Krkonošské ceně za architekturu," doplnil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Studenti pracují na turistickém inventáři Krkonoš od architektonického návrhu po konečnou realizaci. Jednají s dodavateli materiálu, sestavují rozpočty, řídí stavbu a zajišťují propagaci. "Správa KRNAP pečuje nejen o unikátní horské ekosystémy, ale také dlouhodobě dbá o kvalitní architekturu na svém území. Jsem proto velmi rád, že spolupráce s národním parkem pokračuje a naši studenti mohli své návrhy převést z papíru do reálné podoby. Lávky navrhovali tak, aby byly krásné, zapadly do unikátního přírodního prostředí, byly snadno demontovatelné, nevyžadovaly složitou údržbu a odolaly extrémnímu klimatu," popisuje děkan Fakulty architektury ČVUT Dalibor Hlaváček. Studenti šestici nových krkonošských můstků i pojmenovali. Nejčastěji podle osobních pocitů tvůrců jedinečných děl, jež zdaleka nejsou pouze prostředky k cestě z jednoho břehu na druhý. Jméno lávky 210bpm u trkače pod Sněžkou inspirovala vysoká tepová frekvence ve vyšší nadmořské výšce na lavinovém svahu Obřího dolu. Název Hranolky dostalo přemostění přes říčku Pudlavu na cestě ze Špindlu na Labskou boudu. Kokrháčem nazvali podle skřehotání tetřeva studenti dílo u Dvoraček, které překlene Boudecký potok. Klínovka přes koryto Klínového potoka odkazuje na nosný prvek Vierendeelův nosník. Nelávka s životností půl století dostala jméno podle umístění v lokalitě Friesovy strouhy, v níž se ztrácí, a název Fošínka vychází z fošen z trvanlivého dřeva, jež mnohonásobně prodlouží životnost můstku ve špindlerovském Svatém Petru. Lávky studenti navrhli z materiálů odolných vůči drsnému horskému klimatu. Základním požadavkem byla bezpečnost a trvanlivost. Lávky navrhli a vlastníma rukama vyrobili studenti architektury ČVUT.