"Tato vesmírná mise může demonstrovat technologickou vyspělost České republiky. Dáme světu jasně najevo, že jsme toho schopni," říká Michal Marčišovský z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Vesmírné plavidlo o rozměrech menšího pivního soudku má několik ramen, která ponesou vědecké přístroje. Celé zařízení váží přes šedesát kilogramů. "Sonda studuje kosmické prostředí, měří koncentraci prachu ve vesmíru a zvládne i monitorovat sluneční vítr," vysvětluje Marčišovský. Na palubě tak satelit ponese šest různých vědeckých přístrojů. Na jejich vývoji se podílejí instituce jako Elektrotechnická fakulta ČVUT, Ústav fyziky atmosféry nebo Ústav jaderné fyziky Akademie věd. Podle Marčišovského mohou mít objevy, které sonda přinese, zásadní vliv pro českou i světovou vědu. Jedním z vědeckých cílů je totiž změřit koncentraci prachu v tzv. Kordylewského oblacích. "Jsou to zatím jen teoretická oblaka prachu mezi Zemí a Měsícem," říká. Výzkumy tohoto typu jsou podle jeho slov důležité hlavně pro pokračování poznávání vesmíru, který nás obklopuje. "Já osobně doufám, že do budoucna lidstvo nezůstane jen na této planetě a bude se posouvat dále," komentuje. K tomu je ale podle něj nejdříve nutné lépe prozkoumat bezprostřední okolí planety.
Vesmírný průmysl a školy
Podle jednatele společnosti ESC Aerospace Petra Suchánka může úspěch projektu přinést také impulz pro rozvoj českého vesmírného průmyslu, ale i vysokých škol. "Iniciativa tohoto typu je výhodná nejen pro firmy a jejich komerční záměry, zároveň může pomoci zaplnění akademických pracovišť, která získají v očích studentů velkou atraktivitu," vysvětluje. "Máme rovněž možnost vytvořit technologie, které český kosmický průmysl silně nakopnou," doplňuje Marčišovský. "Již v současné době u nás vzniká velké množství technologií, které mají obrovský komerční potenciál," dodává.
Zkoušky a testy
Nyní projekt Lvice2 čeká několik schvalovacích procesů, po nichž by mohla začít samotná stavba sondy. "Přípravná fáze trvala jeden rok. Během něj jsme udělali návrh, jak bude vše vypadat a které přístroje sonda ponese," uvádí hlavní technik projektu Jakub Zamouřil. Následovat teď podle něj bude kontrola ze strany Evropské kosmické agentury. "Nakonec musí projekt posvětit i ministerstvo dopravy," pokračuje. Pokud vše dopadne dobře, mohla by na začátku roku 2024 začít samotná výroba. Po ní následuje fáze testování ještě na Zemi. Sonda musí vydržet pobyt v termovakuové komoře nebo sérii elektrostatických výbojů, aby se ověřilo, že pobyt ve vesmíru přežije," popisuje. Po překonání všech peripetií pak vesmírné plavidlo bude moci konečně vzlétnout. K tomu by mělo dojít v roce 2028. "Sondu máme designovanou na životnost dva a půl roku, ale předpokládáme, že vydrží déle," doplňuje Zamouřil. Nejdříve se aklimatizuje na vesmírné prostředí na oběžné dráze Země, kde se vědci ujistí o fungování všech systémů. Cesta na oběžnou dráhu Měsíce podle vědců zabere 60 dní. Tam by Lvice2 měla zůstat dva roky.
Navázání na historii
"Projekt částečně navazuje na tradici satelitů MAGION, ať už přístrojovým vybavením, výzkumy nebo vědeckými cíli," říká Marčišovský. Název MAGION nesla skupina satelitů vyslaných do vesmíru československými vědci v letech 1978 až 1996. Zařízení měla za úkol hlavně studovat zemskou magnetosféru a ionosféru. Marčišovský však dodává, že v případě všech předchozích vesmírných projektů Československa a posléze samostatné České republiky se vždy jednalo o družice. "Lvice2 je opravdová sonda," upřesňuje. Rozdíl mezi družicí a sondou tkví podle něj v tom, že družice pouze obíhá kolem Země, kdežto sonda orbitu opustí. Toto kritérium projekt splňuje. "Lvice2 má vlastní pohon a dokáže měnit orbity," uzavírá Zamouřil.
Fakta
Česká vesmírná družice Lvice2
- Rozměry: cca 66 x 66 x 61 cm
- Hmotnost: cca 60 kg, 140 kg včetně paliva
- Baterie: 3 moduly po 100 Wh
- Solární panely: umístěné na přední straně sondy 100 W
- Pohonný systém: hydrazinové trysky
- Počet vědeckých přístrojů: 6 (včetně tří kamer pro sledování zachycování obrázků Země a Měsíce
Zdroj: lvice2.cz