Vědci z Univerzity Palackého využívají při práci na výzkumu, který má urychlit vývoj léků proti rakovině, umělou inteligenci. / foto: UP Olomouc Vědci Univerzity Palackého spolupracují při hledání účinné léčby s ČVUT. Jejich algoritmy urychlí vývoj nádorových léčiv. "Podařilo se nám vyvinout postup, který je s využitím umělé inteligence (AI) schopen vyhodnotit účinek vybraných léčiv na kulturu nádorových buněk," vysvětloval Jan Kybic, vedoucí skupiny Algoritmy pro biomedicínské zobrazování z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT). Pravděpodobnost správné klasifikace je podle něj až 98 procent. "Tím překonáváme všechny předchozí metody," upozornil. "Představte si, že jedna konkrétní nádorová molekula je zámek a my hledáme léčivo – klíč. Těch zámků jsou desítky tisíc, pomyslných klíčů odhadujeme patnáct až třicet milionů," popsal vědec Martin Hajdúch, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny a šéf ÚMTM.
Je to jako najít klíč k zámku
"Vynalézt účinné léčivo, tedy najít správnou kombinaci klíče a zámku, by bylo experimentálně nemožné a výsledku bychom se nikdy nedočkali. Nové algoritmy umělé inteligence tento postup výrazně urychlí, i tak je to ale stále běh na dlouhou trať," řekl Hajdúch. Do predikcí, kdy olomoučtí vědci vytvoří nádorová léčiva, se pouštět nechtěl. "Nerad bych dával lidem falešné naděje. S každou zdánlivě pozitivní zprávou se musí nakládat obezřetně," zdůraznil. Kromě hledání klíčů pro správné zámky využívají olomoučtí vědci schopnosti umělé inteligence i jinak. "Lépe dokážeme využívat stávající data. Umělá inteligence nám pomáhá zefektivnit komplexní analýzy léčiv, takže například rychleji objevíme vedlejší účinek, jaký je účinek léčiva na konkrétní buňku a tak dále," pokračoval Hajdúch. Vědci při výzkumu pořizují časosběrné snímky, které zachycují reakci buněčných kultur vystavených účinkům zkoumaných léčiv. Ty pak putují na ČVUT, kde projdou analýzou s využitím umělé inteligence.
Vyhodnotit účinky jedné látky trvá umělé inteligenci sekundy
"Vyhodnocení účinků jedné látky pak trvá řádově několik sekund," upřesnil Kybic. "Programování a vytvoření vhodných algoritmů je ovšem náročná práce na několik měsíců," upozornil. Nástroje umělé inteligence jsou už běžnou součástí lékařské práce. "Občané by byli až překvapeni, jak často se podílí umělá inteligence na její léčbě. Zatím převážně v diagnostice, my ji teď zkoušíme i v aplikaci," řekl Hajdúch. Například snímky z EKG jsou vyhodnocovány právě umělou inteligencí. "Nález je poté potřeba interpretovat v kontextu zdravotního stavu pacienta. Tady je role lékaře nezastupitelná," doplnil Hajdúch. A zatímco plány jeho týmu na objevení konkrétních nádorových léčiv pomocí umělé inteligence jsou zatím v plenkách, ve světě už nástroje umělé inteligence při vývoji medikamentů mají větší historii.
Umělá inteligence pomůže, ale vědce ve všem nenahradí
Umělá inteligence je v některých oblastech neoddiskutovatelně efektivnější než samotní vědci. Mají se tedy vědečtí pracovníci bát o svoji profesi? "Určitě dojde k tomu, že v leckterých oblastech budou nahrazeni," neskrýval Hajdúch. "Stalo se v minulosti již několikrát, že se lepší technologie upřednostní před člověkem, ale to neznamená, že povolání vědce zanikne. Věda je extrémně široká, není potřeba se bát, že algoritmy AI předčí vědeckou činnost. Vědci se jen přesunou a prostě budou dělat věci, které umělá inteligence nesvede. A že jich je," uzavřel Hajdúch.