Od nových možností umělé inteligence si vědci slibují zásadní pokrok. Její algoritmy jsou totiž několikanásobně efektivnější než experimentální vědecké zkoumání, o čemž se v současnosti přesvědčují i badatelé z olomouckého Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého (ÚMTM). Ve spolupráci s informatiky z katedry kybernetiky na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učené (FEL ČVUT) vyvinuli algoritmy, které urychlí vývoj nádorových léčiv. "Podařilo se nám vyvinout postup, který je s využitím umělé inteligence (AI) schopen vyhodnotit účinek vybraných léčiv na kulturu nádorových buněk. Pravděpodobnost správné klasifikace je až 98 procent, čímž překonáváme předchozí metody," vysvětloval Jan Kybic, vedoucí skupiny Algoritmy pro biomedicínské zobrazování z FEL ČVUT. "Představte si, že jedna konkrétní nádorová molekula je zámek a my hledáme léčivo – klíč. Těch zámků jsou desítky tisíc, pomyslných klíčů odhadujeme patnáct až třicet milionů. Vynalézt účinné léčivo, tedy najít správnou kombinaci klíče a zámku, by bylo experimentálně nemožné a výsledku bychom se nikdy nedočkali," popsal vědec Martin Hajdúch, ředitel ÚMTM a ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny. "Nové algoritmy umělé inteligence tento postup výrazně urychlí, i tak je to ale stále běh na dlouhou trať." Do predikcí, kdy olomoucký ÚMTM vytvoří nádorová léčiva, se pouštět nechtěl. "Nerad bych dával lidem falešné naděje. S každou zdánlivě pozitivní zprávou se musí nakládat obezřetně." Kromě hledání klíčů pro správné zámky využívají olomoučtí vědci schopnosti umělé inteligence i jinak. "Lépe dokážeme využívat stávající data. Umělá inteligence nám pomáhá zefektivnit komplexní analýzy léčiv, takže například rychleji objevíme vedlejší účinek, jaký je účinek léčiva na konkrétní buňku a tak dále," pokračoval Hajdúch. Vědci bádají na přístrojích ÚMTM, časosběrné snímky, které zachycují reakci buněčných kultur vystavených účinkům zkoumaných léčiv, pak putují na FEL ČVUT, kde projdou analýzou s využitím umělé inteligence. "Vyhodnocení účinků jedné látky pak trvá řádově několik vteřin," upřesnil Kybic. Programování a vytvoření vhodných algoritmů je ovšem práce několika měsíců.
Vědce může zastoupit. A nahradit? Nástroje umělé inteligence už přitom jsou běžnou součástí lékařské práce. "Občané by byli až překvapeni, jak často se podílí umělá inteligence na její léčbě. Zatím převážně v diagnostice, my ji teď zkoušíme i v aplikaci," řekl Hajdúch. Například snímky z EKG jsou vyhodnocovány právě umělou inteligencí. "Nález je poté potřeba interpretovat v kontextu zdravotního stavu pacienta, kde hraje důležitou roli lékař," doplnil Hajdúch. A zatímco plány jeho týmu na objevení konkrétních nádorových léčiv pomocí umělé inteligence jsou zatím v plenách, ve světě už nástroje umělé inteligence při vývoji medikamentů mají větší historii. "Že vznikají léky vyvinuté AI, se již děje. Po zpřístupnění umělé inteligence se toto téma rozšířilo i v laické veřejnosti," připustil Hajdúch. Umělá inteligence je tak v některých oblastech neoddiskutovatelně efektivnější než samotní vědci. Mají se tedy vědečtí pracovníci bát o svoji profesi? "Určitě dojde k tomu, že v leckterých oblastech budou nahrazeni," neskrýval Hajdúch. "Stalo se to v minulosti již několikrát, že se lepší technologie upřednostní před člověkem, ale to neznamená, že povolání vědce zanikne. Věda je extrémně široká, není potřeba se bát, že algoritmy AI předčí vědeckou činnost. Vědci se jen přesunou a prostě budou dělat věci, které umělá inteligence nesvede. A že jich je," uzavřel Hajdúch.