Kvantové počítače na rozdíl od klasických nemají pouze jeden stav (1 nebo 0), ale více zároveň a mohou zpracovávat určité typy operací mnohonásobně rychleji. Tyto stroje by například měly prolomit současná hesla, což představuje obrovský problém pro bezpečnost. Velmoci včetně USA, Číny nebo organizací typu NATO proto do oblasti pumpují prostředky a společně s čipy ji řadí mezi priority. Langšádlová se v USA setkala například se Stephenem Welbym, zástupcem ředitele kanceláře pro vědu a technologie v Bílém domě, nebo s Johnem Burkem, vedoucím kvantové strategie na ministerstvu obrany. Jednání pokračují v Praze, ministryně se sešla s americkým velvyslancem Bijanem Sabetem, jenž dříve úspěšně působil v Silicon Valley. "Setkání bylo dalším krokem k uzavření memoranda o spolupráci v kvantových technologiích mezi ČR a USA," uvedla ministryně Langšádlová. Zájem o vybudování evropského kvantového centra v Česku podle informací E15 projevila společnost IBM, jeden z největších výrobců prvních kvantových počítačů. Česká delegace navštívila centrálu IBM ve Washingtonu. Výpravy se přitom zúčastnila také viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR a viceprezidentka IBM Milena Jabůrková. IBM má klíčový evropský výzkum v kvantové oblasti v Curychu. Během návštěvy E15 se tam kvantový stroj chladil teplotou deset milikelvinů, tedy skoro absolutní nulou.
IBM v roce 2024 plánuje v Německu otevřít první evropské datacentrum pro kvantové stroje. Evropské vědecké a vývojové centrum je další na řadě. "Aby Česko mohlo o něco usilovat, musí si nejdříve udělat domácí úkoly," řekl E15 zdroj z IBM, který nechce být jmenován. Začalo se proto pracovat na národní strategii quantum computingu.
"Česko musí začít jednat. Máme velice dobré teoretické a experimentální schopnosti a musíme se dostat do technologické fáze," popsal prorektor ČVUT Radek Holý. Univerzity z Prahy, Brna a z Olomouce jsou dle svých zástupců schopné vytvořit alianci a rozběhnout aktivity na vysoké úrovni, ale prozatím chybí jasné vedení a koncepce na úrovni státu. Hraje se mimo jiné o peníze z Národního plánu obnovy. "Jsme schopní reálně využít investice od sto milionů až po miliardy. Ale musí existovat strategický plán," dodal Igor Jex z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Oba zástupci ČVUT to E15 řekli během delegace do Jižní Koreje a na Tchaj --wan, kde se rovněž uzavírala spolupráce. "IBM zatím chybí větší podpora ze strany státu. Zároveň je potřeba dát pozor na to, aby výsledkem strategie nebyla situace, že se začnou dělat kvantové technologie jen kvůli dotacím. Dále u nás nejsou kvantové startupy a firmy. Máme dobrý výzkum, ale vědcům často chybí odvaha překlopit ho do byznysu," upozornil Michal Křelina, který na kvantových projektech pracuje pro Agenturu Evropské unie pro kosmický program či NATO a spolupracuje s ČVUT. Příkladem státního neuchopení je kvantová síť budovaná v rámci EU. V Česku se dlouho hledal garant. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost se asi rok a půl bránil, až mu to kabinet musel přidělit skrze vládní usnesení. "Státu na tuto oblast chybějí lidé. Když někoho vezmete, musí se sebrat z jiných projektů. Navíc jim chybějí znalosti," konstatoval vysoce postavený zdroj ze státní správy, který nechce být jmenován.