"Zbraně a výbušniny si do reaktorové haly, prosím, neberte. Pokud jsou některé dámy těhotné nebo právě kojí, prosím, aby se prohlídky nezúčastňovaly," požádal pracovník Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Praha na závěr bezpečnostního školení pro novináře i VIP hosty. Jednalo se o významný okamžik nejen pro české vysoké školství, ale také pro českou energetiku. Školní reaktor, teď už druhý v rámci ČVUT, bude sloužit jak výzkumu, tak výchově nových specialistů nebo pracovníků jaderných elektráren. Podobných školních a vědeckých zařízení je v Evropě méně, než je prstů jedné ruky. Nejbližší je například ve Vídni, ale to slouží pouze pro potřeby Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Proto je reaktorová hala v Praze zajímavá pro vysoké školy od nás i z celé Evropy a světa. Stojí se tu, teď už i na nový reaktor, dlouhé fronty. Do Prahy jezdí studenti ze Slovenska, Maďarska, ale také z Velké Británie nebo ze Spojených států. "Naše pracoviště je pověstné flexibilitou, pořádáme kurzy přesně na míru, jak školy nebo energetici potřebují. Měli jsme tu dokonce i budoucí americké diplomaty, kteří se věnují nešíření jaderných zbraní ve světě, aby nakoukli do problematiky i z této stránky," popisuje činnost fakulty vedoucí specializované katedry Jan Rataj.
K rychlému vybudování nového reaktoru přispěla i skutečnost, že podmínky pro provoz zařízení už hala s VR-1 splňovala. Navíc, jak upozornil vedoucí jaderné katedry Rataj, rozměrově je to vlastně jen "větší hrnec". K dobru přišly i "zlaté české ručičky", část projekčních prací dělala a některé komponenty si vyrobila fakulta sama, podařilo se tak uspořit asi 75 procent nákladů, pokud by bylo zařízení takzvaně na klíč.
První jaderný reaktor na světě spatřil světlo světa v roce 1942 v USA. První jadernou elektrárnu postavil Sovětský svaz v roce 1954. O tři roky později zahájil provoz malý jaderný reaktor ve výzkumném ústavu v Řeži u Prahy. První česká jaderná elektrárna Dukovany zahájila dodávky energie v roce 1995.
JADERNÁ ČÍSLA
13 Tolik měsíců od vydání stavebního povolení potřebovali vědci a firmy na vybudování reaktoru VR-2.
15 Tolik milionů korun celý reaktor stál. Částečně si ho vyrobili i sami pracovníci jáderné fakulty ČVUT, na klíč by byl až pětkrát dražší.
VRABEC A VRÁNA
Provoz prvního školního reaktoru VR-1 byl zahájen v roce 1990. Jmenuje se Vrabec. Jeho 500 wattů by s bídou ohřálo párky.
Nový reaktor VR-2 dostal na žádost Dany Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jméno Vrána. Jedná se o "podkritický" reaktor s minimálním výkonem. Bez externího zdroje neutronů nedokáže udržet štěpnou reakci. Dá se proto kdykoli bezpečně vypnout a reakci přerušit. Palivo do něho darovali zdarma Finové, jeho přeprava vyšla na šest milionů korun.