MM: Na konci roku 2019 jste pro Magazín o vzdělávání řekl, že za posledních 20 let u mladé české generace – studentů výrazně poklesly znalosti a schopnosti v oblasti matematiky, fyziky a také analytického úsudku. Čím si tento pokles vysvětlujete?
V. Petráček: Úroveň výuky matematiky je na různých školách, ale také podle jejich typů, velice rozdílná. Shodujeme se na tom se všemi kolegy i při pravidelných setkáních s řediteli středních škol, např. na našem veletrhu StreTech. Dle mého názoru by bylo zapotřebí děti na základních školách matematiku nejen učit, ale také je dovést k tomu, aby jí rozuměly a milovaly ji. Matematiku považuji za základ všeho. Naše univerzita například organizuje pro středoškoláky přípravné kurzy. Některé naše fakulty zveřejňují i tzv. přijímačky nanečisto, aby zájemci o studium věděli, jak se připravovat. Vůbec nemám pocit, že by ubylo nadaných dětí, jen je výuka způsobem i kvalitou neuvěřitelně rozkolísaná. Na tomto problému se musí začít pracovat již od základních škol. Včera bylo pozdě.
MM: Rozvoj technologií, včetně umělé inteligence, však nasvědčuje tomu, že v těchto disciplínách současná mladá generace nezaspala. Lídři i členové těchto týmů jsou často velmi mladí vědci. Takže situace, o které jste hovořil v předchozí otázce, se pravděpodobně netýká zbytku světa…
V. Petráček: Mladá česká generace určitě nezaspala! Naši studenti jsou členy, či přímo lídry špičkových týmů, protože na ČVUT mají výuku odpovídající nejlepší české technické škole. Spolupracujeme s univerzitami napříč světem a klademe důraz na bilingvní vzdělávání. I čeští studenti studují v angličtině, a samozřejmě mají možnosti v rámci našich programů studovat i v cizině. Velmi dobrou pozici máme v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a celkově umělé inteligence. Ale hojně zastoupeny jsou také elektro obory. Velmi pokročilý výzkum je v oblasti letectví a kosmonautiky. Úroveň vzdělání v prostředí vysokých škol už problém není. Opakuji, že je třeba začít již na úrovni základního školství. To je věcí zejména Ministerstva školství a nastavení podmínek, na co bude kladen důraz. Třeba úvahy o zrušení maturity z matematiky považuji za trestuhodné.
MM: Studentům ČVUT v Praze je v rámci konceptu univerzity nabízen přístup k aplikovanému výzkumu, účast na mezinárodních projektech i spolupráce s firemní sférou. Můžete uvést nejvýznamnější aktuální a plánované projekty, do kterých se mohou potenciální zájemci o studium na ČVUT a firmy zapojit, případně spolu kooperovat?
V. Petráček: V roce 2020 se naše univerzita stala členem aliance prestižních technických univerzit EuroTeQ. Ta představuje pro studenty, vědecké pracovníky i zaměstnance zajímavou a přínosnou příležitost zapojit se do projektu, který si klade za ambici posunout kvalitu vysokého školství na vyšší úroveň. Dalšími členy skupiny EuroTeQ jsou významné technické univerzity v celé Evropě – Technical University of Munich, Technical University of Denmark, Eindhoven University of Technology, École Polytechnique – L'X, Tallinn University of Technology, École Polytechnique Fédérale de Lausanne a Technion – Israel Institute of Technology. S komerčním i veřejnoprávním sektorem například spolupracujeme v rámci nového EDIH ČVUT, což je Evropské centrum pro digitální inovace v oblasti umělé inteligence a strojového učení. Propojujeme výzkumnou a soukromou sféru, poskytujeme a zprostředkováváme inovativní digitalizační služby zejména pro malé a střední podniky a veřejnou správu, aby se Česká republika stala lídrem v oblasti inovací. Nedávno jsme také podepsali memorandum o spolupráci s Armádou ČR, potažmo Ministerstvem obrany. Spolupracujeme i se Severoatlantickou aliancí, a to např. v oblastech umělé inteligence či kvantových technologií. Je samozřejmostí, že jednotlivé fakulty a další součásti mají své průmyslové partnery. Naším cílem je posílit ekosystém AI v klíčových sektorech české ekonomiky a také podpořit evropskou konkurenceschopnost zapojením českých firem i veřejné správy do celoevropského AI ekosystému, který je založen na excelenci a důvěře.
MM: V polovině dubna tohoto roku Německo odpojilo poslední tři jaderné elektrárny a připustilo, že při výrobě energie se bude více spoléhat na uhlí, zemní plyn a obnovitelné zdroje. Ve stejné době spustilo Finsko nejvýkonnější evropský jaderný reaktor. K problematice využitelnosti jaderné energie a dalších zdrojů máte blízko, jelikož mimo jiné také od roku 2004 působíte na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Copak na tyto protichůdné aktivity říkáte? Celý svět volá po udržitelné energii, takže bude v této oblasti bezvládí, domluvíme se, nebo si každý půjde svojí cestou?
V. Petráček: Podle mého názoru je tato otázka více politická než odborná, ale už vzhledem ke Green Dealu a obecně důrazům na ekologicky šetrné aktivity by neměla být energetika založená na uhlí. Ani větrné, vodní nebo solární elektrárny nemohou být hlavními zdroji pro vyspělé západní ekonomiky. Ty potřebují jádro, takže doufám, že cesta Finska nakonec bude tou, na které se minimálně západní státy shodnou. Samozřejmě, a to podotýkám se zvláštním důrazem, musí být stavba a provoz jaderných elektráren bezpečná, a to ve všech smyslech slova.
MM: Reformy energetických zdrojů s ohledem na klimatické změny jsou pravděpodobně nevyhnutelné. Válka na Ukrajině, energetická krize a zemní plyn z Ruska realizaci těchto reforem zkomplikovaly. V jakých energetických zdrojích vidíte budoucnost?
V. Petráček: Jako jaderný fyzik pochopitelně v jádru. Nutné je však přiznat, že ještě minimálně jednu generaci bude ČR závislá na štěpných jaderných elektrárnách. Až budou běžně fungovat jaderné elektrárny fúzní, budeme pak moci hovořit i o čistším řešení jaderného odpadu. Ale obecně musí česká společnost přijmout, že při velikosti naší ekonomiky a nutnosti ještě hlídat dopady CO na životní prostředí, musí být základ naší energetiky jaderný.
MM: Děkuji vám za rozhovor.
Doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. V období 1987–1994 se zabýval konstrukcí rastrovacích tunelových mikroskopů s atomovým rozlišením. Ještě v době, kdy byl zaměstnán na MFF UK, započal spolupráci s ÚJF AV ČR Řež, kde začal pracovat na experimentu WA98 v laboratoři CERN, konkrétně v oblasti křemíkových driftových detektorů (SDD). Od roku 1998 zahájil práce na experimentu NA45/CERES na urychlovači SPS v CERN. V červnu 1999 se připojil ke skupině prof. Johanny Stachel ve fyzikálním ústavu univerzity v Heidelbergu. V rámci experimentu ALICE byl za návrh a realizaci lineárního křemíkového driftového detektoru (SDD) v roce 1998 oceněn Cenou AV ČR pro mladé vědecké pracovníky. Za činnost v oblasti detektorů také získal dvakrát Cenu rektora ČVUT. Za svou kariéru prošel mnoha významnými institucemi, včetně těch zahraničních. Roku 2004 přešel na Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze, kde se v roce 2007 stal docentem. Hlavními obory jeho zájmu jsou fyzika ultrarelativistických jaderných srážek a částicová fyzika, jejichž experimentální a teoretické aspekty se v rámci výzkumu na FJFI ČVUT v Praze snaží spolu se studenty a kolegy propojit. Od roku 2010 do 2015 byl prorektorem pro vědu a výzkum na ČVUT v Praze. Rektorem ČVUT je od února 2018, do druhého funkčního období byl zvolen v říjnu 2021. Od letošního roku zastává post prezidenta Inženýrské akademie ČR. Zdroj: www.cvut .cz
EuroTeQ Engineering University ČVUT v Praze je členem prestižní skupiny šesti evropských škol EuroTeQ, která představuje mimořádnou příležitost pro studenty, vědecké pracovníky i zaměstnance zapojit se do projektu, který má, díky propojení prestižních univerzit , ambici posunout kvalitu vysokého školství na vyšší úroveň. Projekt vychází z přesvědčení, že přední univerzity ve vědě a technologiích, rozšířené po celé Evropě, umístěné v inovačních ekosystémech, jsou dobře vybaveny k tomu, aby mohly čelit výzvám evropské společnosti. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze se uskutečnilo lokální finále třetího ročníku projektově orientované soutěže EuroTeQ Collider. V jeho rámci mělo přihlášených 50 studentek a studentů ve 12 mezifakultních týmech možnost výběru řešení 10 témat, která jim předložily tuzemské společnosti. Zastřešujícím tématem bylo motto "Leave no waste behind" a soutěžilo se v podkategoriích Města, Energie a Spotřeba. Ze všech přihlášených projektů vybrala porota, tvořená odborníky z ČVUT spolu se zástupci společností GasNet, Plzeňský Prazdroj, DEK, JRD a CITYA.io tři nejlepší studentská řešení. První oceněný projekt vznikl na základě zadání společností Plzeňský Prazdroj a Asahi, jehož tématem bylo nalézt řešení zpracování papírového odpadu z pivních etiket. Druhý oceněný projekt se pak zabýval měřením intenzity dopravy v příměstských regionech zpracovaný na základě zadání startupu CITYA a třetí zpracovaný projekt reagoval na návrh společnosti JRD týkající se tématu regenerativních technologií ve stavebnictví. Tyto tři projekty postupují do mezinárodní soutěže EuroteQaThon, která se uskuteční v polovině června v Praze. V této soutěži budou soupeřit týmy ze všech partnerských univerzit aliance EuroTeQ. Držme českým týmům palce.