Projekt CoDiet vedený španělským výzkumným centrem AZTI se těmito nedostatky bude zabývat. Jeho cílem je vyvinout nástroj na bázi umělé inteligence, který dokáže vyhodnotit individuální riziko chorob způsobených stravou a poskytnout výživové poradenství na míru uživateli. k takovému řešení bylo zapotřebí sestavit multidisciplinární tým.
Jednou z hlavních mezer ve znalostech je přesné pochopení toho, co lidé v každodenním životě konzumují. Dosavadní nástroje jsou velmi nepřesné, což komplikuje porozumění vztahu mezi stravou a nemocí. V rámci projektu proto bude testovat inteligentní nositelná kamera vyvinutá na Imperial College London. Je navržena tak, aby se pohodlně nosila na uchu a pasivně zaznamenávala, co její nositel konzumuje. Pro sběr a analýzu dat využívá počítačové vidění a hluboké učení, díky kterým automaticky rozpozná typy potravin i přibližnou velikost porcí. Systém bude doplněn o další technologie, které pomohou pochopit zpracování potravy v těle, včetně analýzy střevního mikrobiomu a metabolitů v moči.
Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT spolu s týmy v Izraelském technologickém institutu Technion, Národní a Kapodistrijské univerzitě v Aténách a Imperial College London pracují na metodách pro učení kauzálních souvislostí z dat. "Ovlivňuje konkrétní hormon to, na co máme chuť, nebo naopak naše strava ovlivňuje koncentraci konkrétního hormonu? Otázka, na kterou se hledá adekvátní odpověď v rovině algoritmů. Strojové učení odhalující kauzalitu je velký otevřený problém jak ve statistice, tak v umělé inteligenci a nové metody založené na optimalizaci mají přispět k jeho vyřešení.” Vědce z FEL ČVUT těší, že jimi vyvíjené moderní optimalizační metody mohou pomoci řešit zásadní společenské problémy.
Projekt vyžaduje spolupráci odborníků z řady oblastí a bude sbírat data v několika evropských zemích. Zapojí se celkem sedmnáct institucí z deseti zemí. Zadání poskytují úřady pro dohled nad otázkami veřejného zdraví, epidemiologie a výživy, vč. Istituto Superiore di Sanita (Itálie), Teagasc – Úřad pro zemědělský a potravinářský rozvoj (Irsko), Sciensano (Belgie) a Institute of Health Development (Estonsko). Metody analytické chemie, genomiky a mikrobiotiky dodávají Bruker Biospin (Německo), Microcaya (Španělsko), Aristotelova univerzita v Soluni (Řecko), Univerzita v Trentu (Itálie), University of Leicester (Velká Británie), a Consorcio Centro de Investigación Biomédica en Red (CIBER) (Španělsko). Metody umělé inteligence rozvíjí kromě FEL ČVUT také Imperial College London (Spojené království), Izraelský technologický institut Technion (Izrael), Národní a Kapodistrijská univerzita v Aténách (Řecko). Klíčovou roli v integraci klastr španělských institucí (CIC bioGUNE, Univerzita ve Valencii a AZTI).
Samostatná Fakulta elektrotechnická českého učení technického (FEL CVUT) vznikla v roce 1950. Dlouhodobě se řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice.