Švihácký pánský oblek podle módy z revolučního roku 1848 anebo dámský kostým ze salonu Anny Masákové z počátku 20. století. I v těchto dobových módních hitech se mohou představit návštěvníci muzea. Cesta k proměně v dámu či šviháka dávné Prahy je jednoduchá. Stačí se postavit na předem určené místo v jedné z místností suterénu historického objektu U Zlatého prstenu a zapózovat před kouzelným zrcadlem. Moderní technologie posléze zafunguje jako stroj času. "Jde o novou formu výstavy, experimentální a hravou," vysvětlil Tomáš Dvořák, vedoucí oddělení vědy a výzkumu MMP. Klasické modely představují jen část expozice, která spoléhá především na virtuální představení oděvů od mladší doby železné, období Karla IV. až po 19. a 20. století. "Náš projekt spadá do oblasti rozšířené reality. Vy se vidíte v televizi a my digitálně přidáváme historické oblečení," vysvětlil princip proměny spoluautor David Sedláček z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL). Vizualizace historického oblečení je zásluha 3D rekonstrukcí založených na fotografiích a snímání takzvanou hloubkovou kamerou. Jde o výjimku, jelikož 3D technologie se pro podobná magická zrcadla obvykle nevyužívají. "Bývá zvykem, že se používají modely vygenerované z programu pro návrh oblečení a výsledná geometrie oděvu je jednodušší. My aplikujeme složitou geometrii," vysvětlují autoři expozice.
Mapování textilních sbírek touto technologií představuje inovativní postup. "Zachytit a převést látkové modely je práce na desítky hodin na jeden exponát. Dokážeme zachytit i pohyb látky," sdělil Sven Ubik ze společnosti CESNET, jenž provozuje a rozvíjí českou národní e-infrastrukturu určenou pro potřeby vědy, výzkumu, vývoje a vzdělávání.
Kouzelné mračno bodů
Technologie, s níž se návštěvníci Domu U Zlatého prstenu mohou seznámit, nepracuje jen s videozáznamem osoby, ale s "mračnem bodů" daného člověka. Technici proto mohou lépe oddělit pozadí a popředí, ačkoliv na místě nemají klasické zelené plátno, běžně využívané pro tyto techniky. To má samozřejmě i dopad na kvalitu prezentace. "Cílem je získat co nejlepší výsledek jak v zobrazení oděvu, tak v tom, jak člověku padne," řekl David Sedláček. "Oblékací" oděvní expozice není pouze samoúčelnou hříčkou špičkové technologie. "Má zásadní význam pro zadokumentování cenných textilních sbírek MMP. Ty trpí při fyzické manipulaci a stárnutí," zdůraznil Tomáš Dvořák. Akce v historickém staroměstském domě je plánována na půl roku.
Nejde o jedinou novinku MMP. "Od 4. května začínáme s komentovanými prohlídkami barokního skvostu, Clam-Gallasova paláce," sdělila Martina Moravcová, mluvčí MMP. A v centru moderní architektury na Norbertově lze nově projít výstavu Ikony české avantgardy: autenticita a stylová diverzita. Ta zprostředkovává cestu po osmnácti výjimečných tuzemských domech pod jednou střechou. Zachytit a převést látkové modely představuje práci v řádu desítek hodin na jeden exponát.