Datum zveřejnění: 
12. 4. 2023
I letos rozdala společnost Siemens ocenění pro nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce v prestižní soutěži Ceny Wernera von Siemense. Představíme vám ty nejlepší české mozky v oblasti přírodních a technických oborů. Vítězové si mezi sebou rozdělí milion korun.

České výzkumy

Do letošního, již 25. ročníku přišlo 493 přihlášek, nominací a doporučení. Odborná porota hledala vítěze ve čtyřech kategoriích a pro čtyři zvláštní ocenění.

Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu

Kdo: MUDr. Markéta Bloomfield, Ph. D., a RNDr. Zuzana Paračková, Ph. D. 

Imunitní systém je propojen se všemi ostatními systémy v těle. Porucha imunity tak může být spoluzodpovědná za mnohá onemocnění, jež dříve s imunitním systémem nebyla spojována. Dvojice vědkyň Markéta Bloomfield a Zuzana Paračková z Univerzity Karlovy se rozhodla zaměřit na molekulárně-buněčný výzkum vzácných poruch imunity. "Věříme, že řada důležitých objevů a vynálezů, ze kterých nyní profituje moderní civilizace, začala něčím zájmem o velmi vzácný, často okrajový jev," shodují se obě. Ocenění považují za obrovskou hnací sílu a doufají, že se jim získáním Ceny Wernera von Siemense podaří zvýšit povědomí o významu výzkumu vzácných onemocnění, a to nejen na poli imunodeficitů.

Nejlepší disertační práce 

Kdo: Mgr. Anna Petráčková, Ph. D.

Éra takzvané precizní medicíny se pomalu, ale jistě rozjíždí. Díky ní se při volbě léčebného postupu zohledňuje genová výbava, buněčné a molekulární profily i prostředí a životní styl konkrétního člověka. Tím se odvodí takzvané biomarkery, které fungují jako ukazatele určitého stavu nebo účinnosti léčby. Anna Petráčková z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se ve své práci pustila do výzkumu biomarkerů u hemato-onkologických a autoimunitních onemocnění. Vytvoří dokonce online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. "Díky tomu si pak může každý sám zadat požadovanou citlivost a kalkulátor mu vypočítá nutnou hladinu pokrytí sekvenování," popisuje Anna Petráčková, která ve svém výzkumu hodlá nadále pokračovat.  

Nejlepší diplomová práce

Kdo: Ing. Tomáš Halada

Vliv okrajových podmínek v metodě SPH – tak zní název vítězné diplomové práce, jejímž autorem je Tomáš Halada z Fakulty strojní Českého vysokého učení technického. O co jde? Metoda SPH popisuje tekutinu pomocí částic a umožňuje simulovat jevy jako příboj, proudění vody přes jez nebo rozstřik maziva. Tomáš Halada se zaměřil na to, jak se tyto částice chovají na okrajích, kde většinou vznikají problémy. "Tato práce je výjimečná v řadě věcí. SPH metody nejsou součástí výuky. Tomáš si proto musel nejprve rozšířit znalosti matematiky výrazně nad úroveň běžného inženýrského studia," říká jeho školitel doc. Ing. Luděk Beneš, Ph. D. a dodává, že práce značně převyšuje úroveň diplomové práce a blíží se spíše disertaci.

Nejlepší pedagogický pracovník

Kdo: prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., Dsc.

V roce 1969, kdy začne prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., Dsc. chodit do školy, přistanou Američané na Měsíci. A to je první střípek, který nastartuje jeho pozdější kariéru. Kromě výuky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se Jiří Podolský intenzivně věnuje popularizaci fyziky a astronomie. "Sdělit dalším něco z mnoha zajímavých věcí, o kterých jsem se dozvěděl, a přenést své nadšení na někoho jiného beru jako závazek," komentuje Podolský, který neodsuzuje ani moderní přístupy. Na kanálu YouTube má více než 50 přednášek věnovaných moderní fyzice i její historii. Profesor Podolský učí již dlouho a stále velmi rád. "Odhaduji, že pokud jsem každý rok učil mnoho desítek studentů, a učím přes 30 let, ovlivnil jsem během své pedagogické kariéry několik tisíc mladých lidí." 

Zvláštní ocenění

Ocenění za překonání překážek při studiu si odnese Ester Milostná z Masarykovy univerzity, která se i přes trvalé upoutání na invalidní vozík pustila do náročného mezifakultního studia informatiky.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získá Ing. Markéta Tesařová, Ph. D. z Vysokého učení technického v Brně za práci v oblasti rentgenové počítačové mikrotomografie.

Cenu za práci na téma Průmysl 4.0 získá Ing. Tomáš Michálek, Ph. D. z ČVUT za práci Mikromanipulace pomocí dielektroforézy.

Zvláštní cenu za nejlepší práci na téma Chytrá infrastruktura získá Ing. Jan Vysocký, Ph. D. z Vysoké školy báňské za práci Systém pro optimalizaci provozu elektrické distribuční sítě. 

Zdroj: 
Epocha