Unikátní je i software vyvinutý ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Praze, který ve spojení s velkou kapacitou baterií dovoluje aktivně využívat rozdílné ceny spotového trhu. Díky systému vše v jednom stačí stanici napojit na fotovoltaickou elektrárnu a domácí rozvaděč a vše je připraveno k fungování. Domácí bateriová úložiště HES nabízí výjimečné řešení, které je cenově srovnatelné s konkurencí, ale technologicky je mnohem pokročilejší díky koncepci a inteligentnímu řízení spotřeby elektrické energie v domě.
Stanice nabízí firma Fenix Group ve třech variantách provedení a kapacitou 13,7, popřípadě 27,4 nebo 41,1 kilowatthodiny (kWh). Bateriová stanice umožňuje plynulý provoz v síťovém i nesíťovém (ostrovním) režimu a reguluje nezávisle každou fázi zvlášť. Vestavěný střídač dokáže energii zároveň odebírat i dodávat. Silnou stránkou těchto bateriových stanic je špičkovací management, inteligentní monitoring a ovládání zařízení. Bonusem z hlediska ekologie a cirkulární ekonomiky je i využití lithium-iontových baterií z elektromobilů.
Spotový trh a perspektiva
Na tuzemském trhu není volba velké kapacity baterie pro rodinný dům obvyklá, běžný je dvoj- až trojnásobný výkon solárních panelů. Pohled na volbu větší než běžné kapacity se však změní, vezme-li se v úvahu, že majitel může nakupovat ceny bez dodavatele na denním spotovém trhu. Finance vložené do velkokapacitní baterie se proto rychle vracejí. Ukazují to i výsledky rodinného domu v Omicích, kde je HES využíváno při spotovém obchodování s elektřinou.
Spojení elektrického sálavého vytápění, fotovoltaiky a vysokokapacitních baterií má v rezidenční i veřejné sféře budoucnost. Řešením je i kombinace elektrického sálavého vytápění a sálavých kamen nebo krbových vložek v rodinných domech. Elektrická energie je jediný univerzální energetický zdroj, který může být nejen bezemisní, ale i ze značné části plně obnovitelný. Energetická krize způsobená přeregulovaností energetiky ve spojení s ideologickou slepotou paralyzovala energetický trh, což se v Evropě začalo projevovat v průběhu roku 2021. Loni zahájená válka na Ukrajině a její důsledky pouze potvrzují špatná energetická rozhodnutí Evropské unie z minulosti. Navzdory tomu jsou v této složité situaci perspektivy velkoplošného elektrického sálavého vytápění dobré.
Ekonomicky silnější část populace může zvýšit svou energetickou soběstačnost instalací fotovoltaických elektráren a chytrých bateriových úložišť. Důkazem jsou i výsledky bateriové stanice HES, která aktivně využívá denní spotový trh s elektrickou energií. Tímto způsobem lze v současnosti snížit cenu elektrické energie po většinu roku na předkrizovou úroveň, v období topné sezony potom o něco více, nicméně stále o desítky procent méně než při jejím přímém nákupu.
Enviromentální dopady
Jedním z důvodů, proč je spotřeba elektrické energie v budovách vytápěných sálavými systémy zhruba o 40 procent nižší než u teplovodních systémů s tepelnými čerpadly, je, že sálavé systémy se v budovách často kombinují například s kamny na dřevo či krby. Na rozdíl od teplovodních systémů totiž sálavé systémy automaticky reagují na jakýkoliv další tepelný zdroj v místnosti, ať již je jím krb, žehlička, varná deska, či člověk. Díky této výhodě je tato kombinace často využívaná, přičemž podíl jednotlivých energií lze přizpůsobit možnostem a potřebám uživatele. Opět na rozdíl od teplovodních systémů je možné bez jakýchkoliv dodatečných ztrát způsobených cirkulací teplé vody libovolně omezit vytápění v místnostech a v komfortním režimu provozovat pouze některé, a to v míře ekonomicky únosné pro uživatele.
Enviromentální dopady elektrických sálavých topných systémů jsou výrazně nižší než u tepelných čerpadel, což potvrdila i nová studie, kterou pro Fenix Group provedlo UCEEB ČVUT v Praze. Ta podle metodiky EU srovnávala vytápění pomocí elektrických topných kabelů, sálavých panelů a tepelné čerpadlo s teplovodním podlahovým systémem. Cílem bylo srovnat dopady tří variant otopného systému na životní prostředí v domě ve standardu nZEB s podlahovou plochou 120 metrů čtverečných, kde je roční spotřeba energie na vytápění sálavými panely a topnými kabely stanovena na 3 500 kWh. Roční spotřeba energie na vytápění tepelným čerpadlem je pak stanovena na polovinu, tedy 1 750 kWh.
Pro vytápění této podlahové plochy byly použity buď čtyři kusy topných kabelů ADSV, nebo sedm sálavých panelů Ecosun s příkonem 600 wattů, nebo tepelné čerpadlo. Životnost systémů byla stanovena 30 let pro sálavé panely, 45 let pro topné kabely a 15 let pro tepelné čerpadlo. Byly porovnány dopady uvedených variant otopných systémů na životní prostředí po dobu životnosti budovy, která je normou stanovena na 50 let.
Enviromentální hodnocení bylo provedeno pomocí stávajících standardních metod Life Cycle Assessment (LCA), které jsou normalizovány normami ISO 14040 a ISO 14041. Výsledky studie ukázaly, že v drtivé většině parametrů je tepelné čerpadlo v průběhu celého životního cyklu – výroba-užití-likvidace – výrazně větší zátěží pro životní prostředí než vytápění topnými kabely či rohožemi. Tento výsledek je přitom v rozporu se současnými politickými podpůrnými programy i mediálním obrazem. Více informací o bateriových stanicích HES nebo studii UCEEB ČVUT v Praze srovnávající enviromentální dopady elektrických topných systémů a tepelného čerpadla najdete na www.fenixgroup.cz. Na YouTube kanálu Electro Dad se pak můžete seznámit, jak díky 41kilowatthodinovému úložišti HES a inteligentnímu prediktivnímu softwaru umí rodinný dům v Omicích chytře, ekonomicky výhodně a aktivně pracovat s nákupem a prodejem elektřiny na spotovém trhu.