Iva STUDENÁ, redaktorka
Téměř 6,5 milionu osobních automobilů brázdí oficiálně české silnice. Jen 14 000 z toho jsou ale elektroauta. Češi jim zatím moc nefandí. Elektromobilita nás ale kvůli evropské regulaci nemine. Největší automobilka v zemi Škoda Auto plánuje výrobu spalovacích aut ukončit v roce 2032.
Petr KNAP, vedoucí partner pro automobilový sektor, EY
Evropa počítá s něčím takovým, že, řekněme, ten rok 35 by mělo být 99 % nových aut prodáno v elektřině. V roce 30, myslím, že zhruba 3/4. V roce 25 něco jako třetina. To je nějaká ta trajektorie, kterou by to mělo nabíhat. Česko, si myslím, že bude opožděno tak, řekněme, třeba 20 % aut, že by mohlo být elektrických, možná i hybridních, kdybychom se dívali někam na ten rok 25.
Iva STUDENÁ, redaktorka
Zatím elektroauta kupují především firmy, které si ale často stěžují na nedostatek veřejných míst na dobíjení. Připravit se na elektromobilitu tak musí hlavně infrastruktura. A to s sebou ponese mnohamiliardové náklady. Počet dobíjecích stanic v Česku rok od roku roste. Ještě v roce 2019 jich bylo přes 200. O 2 roky později, tedy v roce 2021, jejich počet stoupnul už téměř na tisícovku. A loni jich ministerstvo průmyslu a obchodu evidovalo přes 1 300.
Eduard MUŘICKÝ, náměstek ministra průmyslu a obchodu
Co se týče investic do infrastruktury čisté mobility, tak se bavíme v řádu desítek miliard korun. My v tom současném akčním plánu máme cíl v roce 2030 mít zhruba interval 19 000-35 000 dobíjecích bodů.
Ladislav KŘÍŽ, tiskový mluvčí, ČEZ
Rozhodně každý dům bude mít místo pro dobíjení. Větší problém je na sídlištích, kde i na sídlištích samozřejmě tyto dobíjecí body budou, ale zde to samozřejmě nejde pro každou bytovou jednotku.
Petr KNAP, vedoucí partner pro automobilový sektor, EY
Potřebujeme rychlodobíjecí, takové ty huby velkokapacitní na dálnicích, řekněme, budeme je potřebovat i v některých místech, kde třeba uděláme velký parkovací dům a k tomu nějaké hnízdo dobíjecí významné, silné tak, aby mohli lidé, kteří nemůžou dobíjet doma, to nabíjet tam, ale rozhodně budeme potřebovat vlastně většinu těch bodů, aby byly v těch místech, kde lidé pracují nebo přespávají.
Iva STUDENÁ, redaktorka
Další výzvou bude, jak zasadit právě dobíjecí stanice do veřejného prostoru. Abychom měli představu, jak by to mohlo vypadat, vyrážíme s expertem z ČVUT do jedné z ulic v Praze-Dejvicích, kde stojí běžné činžovní domy. A přicházíme na to, že postavit dobíjecí stanici nebude jen tak.
Pavel HRZINA, expert na elektrotechnologie, FEL ČVUT
Pokud bysme nechtěli jít tím severským způsobem, to znamená naházet si prodlužovačky z okna, tak vlastně ti majitelé těch vozidel tady nemají velkou šanci si to nějakým způsobem dobýt, protože ten dům nemá parkovací vlastně plochu, není tady podzemní garáž, v který by se to dalo instalovat a bylo by to celý na městu, to znamená, město by muselo zajistit vlastně nějakým způsobem výkopy, protože ten chodník, na kterým stojíme, už nepatří tomu domu. A je otázka, jestli by to tady třeba umožnili i nějaký památkáři, že by to vlastně změnilo úplně ráz tý ulice, objevily by se tady jakýsi parkovací sloupky, teď by z toho koukaly kabely. Další problém by samozřejmě byl vandalismus. Zase u milionů, u miliard, u desítek milionů, pokud to bude jenom nějakej volbox, tak provedení antivandal, to bude rozhodně za, dejme tomu, 50-100 000 jenom za ten sloupek, jo, není v tom kabeláž, není v tom měření, není v tom nic. A těch sloupků tady bude muset bejt, já nevím, desítka, stovka.
Iva STUDENÁ, redaktorka
Někde se novým nabíjecím sloupkům už teď snaží vyhnout tím, že se nabíjecí zařízení zabudovává do pouličního osvětlení. Tímto způsobem už třeba v Praze funguje 13 dobíjecích míst.
Jan CHABR, předseda výboru pro energetiku ZHMP /TOP 09/
Když se rozkopává chodník a dělají se nové kabelové sítě k lampám veřejného osvětlení, tak abychom u vybraných lamp, tam, kde to dovoluje situace, položili i kabel, který dokáže více než svítit.
Iva STUDENÁ, redaktorka
Zařídit si dobíjecí stanici, tak bude nejspíš jednodušší pro ty, kteří bydlí v rodinném domě. I přesto se musí připravit asi na stotisícovou investici.
Pavel HRZINA, expert na elektrotechnologie, FEL ČVUT
Tady v podstatě v týhle tý ulici si myslím, že ty změny by nemusely být tak jakoby velký, drastický jako v tý městský ulici, protože většina těch domů má nějaký garáže, byla projektovaná s těma garážema, to znamená, to auto by mělo parkovat v tý garáži a tu garáž můžu vybavit volboxem. U toho jedinýho domku, dá se říct, že by tady byl i nějaký potenciál na fotovoltaiku.
Iva STUDENÁ, redaktorka
Zapojit by si tu v jeden moment auto do nabíječky ale každý řidič nemohl.
Pavel HRZINA, expert na elektrotechnologie, FEL ČVUT
Trošku možná problémem by bylo to řízení, to, aby nezačala nabíjet celá ulice v jeden čas. Tady možná, že by si mohl tak každý druhý dům dovolit nabíjet a druhá polovina potom později, případně to rozfázovat třeba na tu noc, na několik fází, to rozfázovaní, jak už jsem říkal, buď na základě řízení na dálku.
Eduard MUŘICKÝ, náměstek ministra průmyslu a obchodu
Je potřeba posílit lokálně kapacitu sítí. Jedním z řešení jsou lokální bateriové v podstatě úložiště, které by mohly pomoci zvýšit tu kapacitu a jednak řízení celé té sítě, protože do budoucna se počítá i s tím, že ten chod bude dvojsměrný, nejenom dobíjení, ale i zpětné vybíjení. Ta síť bude více inteligentní a více bude reagovat na to, jakým způsobem je kapacitně plná či nikoliv.
Iva STUDENÁ, redaktorka
Ministerstvo průmyslu počítá s tím, že v roce 2030 by po Česku mohlo jezdit 200-500 000 elektroaut, každé by pak při průměrné spotřebě využilo za rok tolik elektřiny jako jeden rodinný dům. Jak velký zásah by to tedy byl do české energetiky?
Eduard MUŘICKÝ, náměstek ministra průmyslu a obchodu
To je potřeba zhruba 0,5-2 terawatthodiny, to není příliš mnoho. V dlouhodobém horizontu se celá energetika bude měnit.
Iva STUDENÁ, redaktorka
Zatím totiž vyrábíme více elektřiny, než spotřebujeme. Jenže s odklonem od uhlí a s nárůstem počtu zařízení poháněných elektřinou se počítá s novými energetickými zdroji. A třeba dostavba jednoho bloku v Dukovanech stačit nebude.
Ladislav KŘÍŽ, tiskový mluvčí, ČEZ
Jeden blok jaderné elektrárny rozhodně stačit nebude, ono nebudou stačit pravděpodobně ani několik těchto bloků, bude muset masivně rozvíjet veškeré obnovitelné zdroje a stavět jaderné zdroje velké, i ty malé. I tak ale nás čekají nepředstavitelné investice a v krátkém časovém období.
Iva STUDENÁ, redaktorka
Elektromobilita nebude jen zásahem do elektrické sítě, ale i do stavebnictví, a to kvůli bezpečnostním normám i plánování místa na dobíjení.
Petr KNAP, vedoucí partner pro automobilový sektor, EY
Už dneska ty předpisy se takhle posouvají tak, aby alespoň jedno z pěti, nebo z kolika parkovacích míst, mělo přípravu na to, aby tam mohla být dobíječka.
Pavel HRZINA, expert na elektrotechnologie, FEL ČVUT
To tu výstavbu prodraží. Já se teď divím vůbec, že ty lidi už to nechtějí, že ty lidi prostě nepožadujou jakoby pohodlný parkovací místa, který by i splnily ten problém s tou elektromobilitou. Každá instalace navíc, větrání nucený a podobně, to jsou miliony. Za v podstatě, dá se říct, každý parkovací místo to budou minimálně desítky až stovky tisíc do plusu, takže na tom baráku potom to jde do desítek milionů.
Iva STUDENÁ, redaktorka
Podle expertů bude přechod na elektromobilitu postupný a bude dostatek času se na ni připravit. Navíc po pátečním jednání na půdě Evropské unie existuje možnost, že i po roce 2035 bude možné prodávat nová auta se spalovacími motory. Německo, Itálie, ale i Česko se totiž snaží vyjednat výjimku pro spalovací auta, která by ovšem musela spalovat CO2 neutrální syntetická paliva. A výhrady k úplnému zákazu nových spalovacích aut mají i další země.