Už ten sám napovídá, o jak velký projekt magistrát usiluje. Zcela změnit se má území o výměře cca 30 hektarů, přičemž jde o pozemky, na nichž se už dnes některé stavby nachází, ale také jsou zde parkoviště nebo zelená prostranství. "Ta dnes ale nemají valnou rekreační hodnotu," vysvětlila na prezentaci koncepce územního rozvoje architekta Jitka Molnárová z ČVUT a ze studia UNIT Architekti, která územní studii vypracovala.
Tisíce bytů, tisíce pracovních míst
Územní studie počítá s fungl novou moderní a především samostatnou městskou čtvrtí. Hovořili-li bychom o tzv. "městu ve městě", nebyli bychom daleko. "Ve studii jsme se zaměřili na několik témat. Jedním z nich, bylo vytvoření nového centra pro širší okolí," vysvětlila Molnárová. "Dnes je rutinou, že desítky tisíc lidí v lokalitě nasednou na autobusy MHD a míří na metro, nejblíže mají Kačerov. Do budoucna by se tento trend měl proměnit, protože se vznikem stanice linky metra D vznikne nové centrum, kde bude nejen nové bydlení, ale i nové služby, nové pracovní příležitosti," vysvětlila Molnárová. Podle náměstka primátora Petra Hlaváčka (STAN) lze hovořit až o 5 tisících nových pracovních místech. "Půjde třeba o administrativní a maloobchodní centrum, sportovní haly, venkovní hřiště, kulturní centrum s knihovnou, pošta, různé služby i třeba poliklinika," vyjmenoval. Plánovaná výstavba by měla nabídnout cca 2 tisíce dostupných nájemních bytů, které by podle Petra Urbánka, ředitele Pražské developerské společnosti, měly být rozděleny. Část by měla padnout na sociální bydlení, v úvahu připadá i družstevní bydlení. "O tom, o jaké bydlení půjde a jak přesně bude rozvrženo, bude ještě vedena diskuse v rámci politického rozhodnutí," nastínil Urbánek. Už dopředu je ale jasné, že byty budou rozvrženy tak, aby reagovaly na různé skupiny občanů – různorodé věkem, socioekonomických statusech či zdravím. Počítá se tak i s bezbariérovým bydlením.
Výškový orientační bod
Jádrem nové čtvrti se celkem logicky stane nejbližší okolí plánovaná stanice metra D Nové Dvory, jež má stát při setkání ulic Štúrova, Durychova a Libušská. Ta by měla mít 2 vestibuly. Na jeden z nich bude navázáno nové náměstí, prozatímně nazvané tzv. "Hlavní". I náměstí totiž v nové čtvrti budou 3. U toho hlavního pak vynikne pravděpodobně nejvýznamnější výšková dominanta této jižní části metropole. "Půjde o budovu ve výšce 80 metrů, která by měla zdůraznit význam tohoto místa," přiblížila Molnárová s tím, že by zároveň měla tato výšková budova fungovat i jako pomyslný maják pro orientaci. Nejvyšší stavbou tohoto "druhu" je pochopitelně Žižkovský vysílač, jenž se se svými 216 metry nepřehlédnutelný takřka odevšud. Nicméně pro srovnání, 80 metrů vysoká je třeba ubytovna Kupa – známá "pražská dvojčata" na Jižním Městě. "Nejvyšší objekt by měl stát veprostřed řešeného území, ostatní zástavba by měla výškou respektovat výšku stávajících budov."
Úbytek nevzhledné zeleně a nové školy
Podstatná část nové čtvrti by měla vzniknout na "zelené louce" v lokalitě Jalového Dvoru. Zeleně podle Molnárové ubyde, zbytek bude kultivován. "S obyvateli jsme dlouho řešili, jak by měla vypadat jejich oblíbená louka. Dnes je toto místo velmi zanedbané. Prostory jsou sice zelené, ale zeleň není nijak hodnotná, jde spíše o neprostupnou městskou džungli," vysvětlila Molnárová. Ačkoliv část tohoto území spolkne nová výstavba – mimo jiné venkovních, ale i krytého sportoviště, část louky zůstane zachována. "Bude ale přetvořena do podoby městského parku, který by nabídl lepší možnosti volnočasového využití. Část by pak měla být zachována pro divočejší přírodní charakter." Počítá se zároveň se vznikem pomyslné zelené promenády, která by napříč zástavbou propojila Krčský les a Kamýk. Jelikož se počítá s velkým přílivem obyvatel, územní studie nezanedbala ani ty nejmenší z nich. Molnárová připustila, že v plánu jsou 2 mateřské školky a 1 základní škola. "S okolními radnicemi jsme řešili, že i dle poptávky lidí z okolí, i při představě nových obyvatel, by jedna škola měla postačovat," sdělila.
Nový dopravní uzel
Zatímco dnes jde o oblast dopravně hůře dostupnou – zajíždí sem pouze autobusy MHD, do budoucna by se tento fakt měl významně změnit. "Rozvoj je podpořen nejen stanicí metra D, ale i prodloužením linky tramvaje z Modřan přes Libuš právě na Nové Dvory. Tramvaj přijede z jihu, otočí se kolem rozvojového čtverce, umožní přestup z tramvaje na metro a vrátí se zpět do Modřan. Vznikne tak důležitý dopravní uzel," uvádí Molnárová. A pro nové obyvatele se pochopitelně počítá i s parkovacími místy. Ta by měla být především v podzemí. "Navrhované bloky domů jsou navenek oddělené, pod úrovní země by ale měly být propojené podzemními parkovišti," uvádí ke studii Michal Kohout, architekt a pedagog ČVUT s tím, že by parkování na ulicích mělo být pouze pro příležitostné stání. U stanice metra by rovněž mělo vzniknout i P+R parkoviště.
První obyvatelé
Jak to bude s realizací? Petr Urbánek se už dříve nechal slyšet, že by na rozhraní městských částí Praha 4 a Praha 12 mohla výstavba proběhnout v horizontu 10 až 15 let. Letos by měly začít projektové práce. "Smyslem zástavby území, jako jsou Nové Dvory, není stavět tam průběžně 100 let, ale učinit tam výstavbu rychle. Zároveň ale musí jít o množství, která sluší moderní metropoli a příznivě ovlivní ceny bydlení," myslí si náměstek primátora Petr Hlaváček. "Výstavbu budeme koordinovat také s tím, jak bude probíhat výstavba metra," doplnil jej Urbánek z PDS. Stanice metra Nové Dvory by měla vzniknout v letech 2027 až 2029. V roce 2027 je předpokládané i protažení tramvajové trati z Modřan právě na Nové Dvory přes Libuš.
Výstava
Jak budou Nové Dvory jednou vypadat? Namísto vizualizací a obrázků se mohou Pražané přijít podívat na vlastní oči na trojrozměrný model, který vytvořilo 75 studentů Fakulty architektury ČVUT. Model o rozměrech 3 x 3 metry je ve foyer FA ČVUT k vidění do 16. března 2023 a je přístupný široké veřejnosti.