Datum zveřejnění: 
19. 2. 2023
Martin Saska, šéf multirobotického týmu ČVUT, který vyvíjí autonomní drony, představuje schopnosti, jež se dají využít na moderních bojištích. V roji dokážou útočit na zadané cíle a jsou levnější než velké vojenské drony při podobné efektivitě. Jejich detekce je téměř nemožná, ale smrticí účinek je maximální.

"V rámci skupiny multirobotických systémů na elektrotechnické fakultě ČVUT pracujeme na vývoji plně automatických robotických dronových systémech, které dovedou bez přímého řízení pilotem vnímat prostředí a řešit zadaný úkol. Spolupracují mezi sebou i případně s týmem pozemních robotů, jak jsme demonstrovali na DARPA SubT v USA," říká Martin Saska z ČVUT. "Naše řešení nejsou běžné drony na ovládání, které veřejnost zná, ale jsou to létající stroje napěchované senzory a palubní inteligencí. Umí létat uvnitř i vně budov bez GPS a jakékoliv komunikace s operátorem," dodává. Drony spolupracující ve formaci potřebují naprogramovat, ale jinak létají autonomně, bez potřeby pilota Tým pod vedením Sasky má za sebou řadu experimentálních projektů, například ve Spojených arabských emirátech s předvedením spektra možného využití. Spolupracují i s americkou vojenskou agenturou DARPA. Drony, které staví a vyvíjí pro ně software, umožňují nejen uplatnění v civilní sféře, ale i při ochraně letišť, věznic a v případě vhodné konfigurace i jako efektivní bojový prostředek. "Tyto pokročilé prostředky dovedou nést libovolný senzor pro požadovaný účel. Může to být termokamera, multispektrální kamera, ale i výbušnina. Klíčový je software, který umožňuje rozpoznat konkrétní situaci a reagovat na ni autonomně," dodává. 

Autonomní letka dronů ve válce 

"Tyto drony nepotřebují komunikovat s pilotem ani využívat GPS. Doletí do zadané oblasti na základě vizuální lokalizace, obdobně jako by to dělal lidský pilot, ale mnohem přesněji. Senzory umožní identifikovat cíl a zaměřit se na něj. Menší dron (DJi Phantom, PRO a jiné) potřebuje GPS a komunikaci s pilotem pro určení finálního cíle. Obojí je snadno zarušitelné, jak se ukázalo na Ukrajině už po pár týdnech konfliktu," říká Saska. Podle něj se v každém dalším konfliktu už bude s využitím běžných, komerčních dronů využívajících GPS signál od začátku počítat a bude se i zvyšovat dosah rušiček. "Letka malých dronů dokáže dopravit stejné množství výbušniny jako velký dron, který je zaměřitelný radarem. Navíc i v případě útoku jedna střela sestřelí maximálně jeden dron. Proto na odražení útoku je nutné více střel, často mnohem dražších než dron samotný," vysvětluje smysl autonomní letky dronů i ve válečném konfliktu. Íránský, sebevražedný dron Šáhid 136, který Rusko používá na Ukrajině lze detekovat, zarušit, či sestřelit. Cena jednoho díky velmi primitivní konstrukci činí zhruba milion korun. Útočí v rojích, aby byla větší šance na zásah cíle. Cena velkého detekovatelného dronu se pohybuje v řádu desítek až stovek milionů korun (například Heron, MQ-9 Reaper a další, pozn. redakce). Oproti tomu dron, který lze využít k útoku v roji, vybavený kamerou a s kvalitním softwarem, který zajistí autonomii bez potřeby signálu GPS, stojí podle Sasky od sta tisíc korun. I takový dokáže unést nižší kilogramy výbušnin. V praxi by tak bylo možné použít roj dronů, třeba dvacet kusů, umístit na ně výbušniny a poslat je do předem vytipovaných pozic. Dron by se mohl zaměřit na obrněnou techniku nepřítele, ale i narušovat morálku pěchoty. Podle naprogramování může buď odhodit výbušninu, či granát, nebo se zachovat sebevražedně. Takové systémy ostatně známe z nasazení na Ukrajině. Íránské drony Šáhed 136 jsou i přes svojí relativní zastaralost, špatnou aerodynamiku a primitivní ovládání efektivní, s možností autonomie. A právě vysoká efektivita při relativně nízkých nákladech je ve válce rozhodující.Systémy by mohla využít i armáda Možnost koordinace více dronů ve skupině, respektive v roji, umožní provádět chaotické chování, které ještě více znesnadní zaměřování. Navíc senzorická fúze z více robotů umožní přesnější dosažení požadované lokace a zaměření cíle. 

Katedra kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT

Pracoviště je zaměřené na špičkový výzkum v oblasti umělé inteligence, strojového vnímání, robotiky a biomedicíny.

Výzkumná skupina multirobotických systémů se zabývá problémy spojenými s plánováním pohybu, řízením a koordinací týmů pozemních, vzdušných a modulárních robotů. Systémy by mohla využít i Armáda České republiky, případně i Ukrajina. "Zatím na toto téma jen neformálně diskutujeme. Oficiální zadání, které by přišlo ideálně od české armády nebo ministerstva obrany, zatím chybí, což je škoda. I v mezinárodním měřítku se ukazuje, že jsou naše systémy autonomního letu a skupinové kooperace na světové špičce a je škoda to nevyužít i pro naší obranu," uvádí Saska. Oproti tomu ministerstvo obrany na začátku srpna loňského roku oznámilo, že by chtělo s Izraelem začít jednat o nákupu tří bezpilotních letounů Heron 1. Smlouva by mohla být uzavřena letos. Heron 1 může být využíván k průzkumným účelům, ale díky možnosti nést zbraně i k útočným akcím. Cena tří dronů po předběžných tržních konzultacích byla stanovena na 2,7 miliardy korun. Heron může nést rozličnou munici, obvykle pak naváděné bomby a protitankové střely. Cena jedné se pohybuje v řádech jednotek milionů korun.  

 

Autor: 
Michal Voska
Zdroj: 
zpravy.idnes.cz