Soutěž, ve které mají uchazeči zakázáno uvést, že pro český stát už v minulosti mýtný systém připravovali, a hodnocení komise je omezeno do značné míry jen na konstatování, který ze čtveřice uchazečů prokázal "větší nadšení pro věc". Tak by se daly ve stručnosti shrnout námitky, které se shromáždily v podatelně ministerstva dopravy k soutěži na nového mýtného poradce. Zakázku na zpracování budoucí české mýtné koncepce plánuje úřad zadat konsorciu Ernst & Young a Českého vysokého učení technického. Ostatní uchazeči namítají, že v pětičlenné výběrové komisi nezasedl žádný expert na mýto, zato ale jeden člen se střetem zájmu Ministerstvo dopravy využilo nepříliš vyzkoušenou formu soutěže nazývané jako Best Value Approach, tedy systému, kdy namísto nabídnuté ceny je hodnocena především kvalita nabídnutého řešení. A právě schopnost zvolené komise posoudit, který z uchazečů nabízí nejpropracovanější řešení, nyní neúspěšní zájemci o zakázku rozporují. "Jakkoliv stěžovatel nijak nezpochybňuje odborné kvality členů hodnoticí komise v oblasti pozemních komunikací a odborné kvality přizvaných odborníků v oblasti právní, dotčené osoby nemají potřebné detailní odborné znalosti a zkušenosti v oblasti, která je předmětem veřejné zakázky a která je nezbytná pro řádné hodnocení odborných znalostí, zkušeností a návrhů účastníků zadávacího řízení v oblasti mýtného," uvádí se v námitce společnosti CGI.
Firma, která v minulosti mimo jiné kontrolovala efektivitu mýtného výběru, není jediným uchazečem, který si podle informací MF DNES na nízkou odbornost komise stěžuje a zároveň poukazuje na skutečnost, že jeden z hodnotitelů komise externě pracuje pro vítěze soutěže (jde o zaměstnance Státního fondu dopravní infrastruktury Milana Donta, který externě přednáší na ČVUT) a měl se tak podle pravidel účasti v komisi vzdát. Podle mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky byla komise sestavována předtím, než se úřad mohl dozvědět, kteří uchazeči se o zakázku přihlásí. Minimálně první část soutěže, kdy uchazeči předávali zpracované písemné úkoly, byla anonymní. Ale právě požadavek na vypracování materiálů bez možnosti identifikace konkrétního uchazeče pod hrozbou vyloučení způsobil další diskriminaci uchazečů, kteří už s mýtem mají zkušenosti. Nemohli totiž uvést jako reference seznam zakázek, které pro Česko už v minulosti uskutečnili, protože tak by se dali jednoduše identifikovat.
Ministerstvo dopravy nicméně zvolenou metodu Best Value Approach hájí. "Toto řešení je nejlepší způsob, jak v případě takového typu zakázek objektivně rozhodnout. Je přece logické, že na poměrně sofistikovanou službu chci toho, kdo ji provede nejlíp, má praxi, zkušenosti a tyto dokáže ve své nabídce nejlépe pojmenovat v souladu s pravidly zadávací dokumentace," uvedl Jemelka. Zakázka za několik desítek milionů korun nicméně rozhýbala vedení ministerstva dopravy. Seznam Zprávy o víkendu poukázaly na skutečnost, že ministr Martin Kupka už k této zakázce svolal několik jednání a zvažuje její zrušení. Vybrané sdružení je totiž nejdražší a za zakázku požaduje přes 35 milionů korun, o deset milionů více než nejlevnější nabídka. Kromě možnosti poukázat na uskutečněné projekty omezilo ministerstvo uchazeče i rozsahem textu, kdy maximální přípustná délka odpovědí byly dvě normostrany. To ale podle stěžovatelů není dostatečný rozsah, aby mohl být ověřen rozsah skutečných znalostí a schopností. Místo odborných znalostí tak komise podle stěžovatelů hodnotila osobní zájem jednotlivých manažerů na budoucí zakázce. "Hodnoticí komise ve zprávě o hodnocení nabídek uvedla, že u jednotlivých projektových manažerů hodnotila nadšení pro věc, resp. zápal pro věc," uvedla CGI s tím, že projevování emocí není vhodná kategorie, podle které by měli státní úředníci rozdávat milionové veřejné zakázky.