V expozici tým představil komponenty rakety Illustria, která bude mít průměr kolem 20 cm, výšku přes 4 m a dosáhne výšky 3 km. "Impulsem pro její vývoj bylo naše rozhodnutí zúčastnit se studentské evropské univerzitní soutěže EuRoC (European Rocketry Challenge). Zaměřuje se na vývoj, testování a odpálení raket. Od roku 2020 ji pravidelně na podzim pořádá portugalská kosmická agentura Portugal Space."
Hlavním cílem je vzbudit ve studentech zájem o vědu, technologie, inženýrské a praktické dovednosti. Soutěž má více kategorií, a sice podle doletu (3 a 9 km) a podle typu pohonu. Plášť rakety Illustria je z kompozitního materiálu, který zajišťuje nízkou hmotnost a vytváří obal kolem vnitřní hliníkové konstrukce. Hybridní motor se 3D tištěným palivem je schopen vyvinout tah 1,25 kN po dobu cca 12 s. V nákladovém prostoru se nachází biologický experiment o velikosti 2U CubeSatu. Další verze rakety bude obsahovat i aerodynamickou brzdu pro přesné dosažení požadované výšky, což je důležité pro soutěž v Portugalsku. O správné fungování systémů se stará palubní počítač. "Náš palubní počítač Cimrman, jak už jméno naznačuje, umí víceméně všechno," řekl nám Viktor Hais, vedoucí týmu.
Využili jména našeho českého génia, kterého tak chtějí více představit světové veřejnosti. "Počítač vznikl v našem oddělení avioniky, což je unikátní, protože obdobné počítače bývají založené na koupených kitech. Tady jsme jej sestavili podle vlastního návrhu, aby řídil let rakety a sbíral informace o tlacích a teplotách v různých výškách. Na jejich základě pak dokáže škrcením ventilu ovládat vstřikování okysličovadla do našeho raketového hybridního motoru a bezpečně dostat raketu do letové hladiny 3 km, protože soutěž v Portugalsku, na kterou míříme, stanovuje přesně takovou výšku."
Na otázku, zda studenti vycházeli z původních Cimrmanových návrhů, Viktor Hais řekl: "Je tomu skutečně tak. Bohužel, tehdy to Jára dimenzoval tak, aby celý počítač mohla ovládat v kleci umístěná slepice Zora. Ale ta se bohužel do dnešního dne nedochovala, spíš nedožila, abych byl konkrétnější. Museli jsme proto přistoupit na řízení přes controllery, což uznáváme, že z technologického hlediska jde o krok zpátky. Ale i tak věříme, že mu neuděláme ostudu."
"Vývoj by nemohl probíhat tak hladce nebýt našich partnerů, kteří nám pomáhají materiálně i finančně. Některé výrobní kapacity nám však nadále chybí, například CNC obrábění. Pokud by tedy měli čtenáři Technického týdeníku zájem podpořit projekt desítek nadaných studentů, rádi je přivítáme," uvedl na závěr Marek Dominik Pavelec.