Datum zveřejnění: 
8. 12. 2022
Třetí místo letošního ročníku přehlídky diplomových prací budoucích architektů, kterou pořádá Česká komora architektů, získal absolvent Fakulty architektury Českého vysokého učení technického David Foud z Plzně. Uspěl s projektem ÚBOČ.34, v němž navrhl sídlo Institutu Paměti národa pro Plzeňský kraj v obci Úboč na Domažlicku, ve statku perzekvované rodiny Mastných. Všichni její členové skončili v 50. letech minulého století s dlouhými tresty ve vězení. Návrh stálé expozice Paměti národa, což je mezinárodní sbírka vzpomínek pamětníků důležitých historických událostí 20. století, dle poroty odkrývá souvislosti a fakta v autentickém místě, kde se v minulosti odehrál silný příběh statkářské rodiny.

Jako vedoucího diplomové práce si Foud vybral Tomáše Hradečného, který vytvořil například památník Tří odbojů v Lošanech na statku rodiny Mašínů. "Stejně jako on mám rád architekturu, kterou netvoří jen dům, ale má za sebou i příběh. Hledal jsem téma a dostal jsem se ke statku, který má za sebou silný příběh statkáře Mastného. Tomu byl majetek po roce 1948 zabaven," vypráví Foud. Měl totiž v obci vliv na ostatní sedláky, kteří odmítli kolektivizaci. Nakonec vše dopadlo tak, že byl odsouzen k deseti letům vězení, stejně jako jeho syn Václav, jeho manželka a syn Josef Vojtěch k osmi letům vězení a syn Jan ke třem letům. Rodina dostala statek nazpět až v roce 1990 a od té doby je komplex budov opuštěný. "A protože Paměť národa buduje v každém kraji svůj institut, místo mi připadalo jako vhodné," nastínil Foud. Oslovil tedy rodinu Mastných, která souhlasila s tím, aby se jejich rodinným majetkem někdo alespoň teoreticky zabýval. "Realizace asi není moc pravděpodobná, protože Paměť národa se instituty snaží umisťovat spíš do měst. Já jsem ho ale situoval na venkov, protože smutná historie Plzeňského kraje se spíš odehrávala tam než v samotné Plzni," vypráví Foud. "Začalo to zabráním Sudet a pokračovalo kolektivizací po roce 1948, kdy většina statků zanikla. Polnosti se scelily, zkrátka venkov to odnesl nejvíc. Když putuje člověk po vesnicích, spousta statků je dodnes zchátralých, opuštěných, zbouraných nebo přestavěných tak, že už nevypadají jako statky," dodává Foud. Statek Mastných prošel přestavbou v roce 1923 a podle Fouda je malý zázrak, že v poměrně zachovalé podobě v téměř původním stavu přežil i fungování JZD, které tam od začátku 50. let minulého století sídlilo. 

Autor: 
Jitka Kubíková Šrámková
Zdroj: 
MF Dnes - Plzeňský kraj