Bez čekání na třes. Vědci zjišťují parkinsona z pohybů obličeje

Zhoršené otevírání úst může být prvním příznakem rozjíždějící se Parkinsonovy choroby. Včasné rozpoznání nemoci přitom pomůže při vývoji léků.

Podle českých vědců trpí ztrátou spontánních pohybů obličeje až 92 procent parkinsoniků, což je společně s poruchami řeči jeden z nejranějších projevů onemocnění. "Naše metoda je postavena na využití dvanácti biometrických ukazatelů, markerů. Ty popisují pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti," uvedl výzkumník Jan Rusz z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Vědci dají pacientovi mikrofon a logoped mu zadává řečové úlohy. Odborníci zaznamenávají hlas, způsob řeči a výraz obličeje, které později analyzují. Neurolog mu provede vyšetření, včetně magnetické rezonance.

Nejčastějším projevem nemoci je podle Rusze zhoršený pohyb úst a čelisti, což souvisí se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu spojený s poklesem emoční mimiky během mluvení. Jak doplnil neurolog Petr Dušek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, nemoc se může ze začátku projevovat také zácpou, poruchou čichu a regulace tlaku, což nastupuje plíživě a snadno to lze zaměnit s jiným onemocněním. A tak pacienti přicházejí do ambulancí až přibližně dvacet let poté, co u nich parkinson nenápadně propukl. Jeho včasný záchyt je proto potřebný.

Rusz odhaduje, že do praxe se výsledky výzkumu mohou dostat do pěti až deseti let. Pak by mohl nastat zásadní přelom. Nemoc by totiž včas mohli zachytit nejen lékaři v ordinacích, ale i lidé sami prostřednictvím mobilní aplikace. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací, z něhož vyřizuje běžné hovory," vysvětlil Rusz. Po dvou letech výzkumníci vyhodnotí případné zhoršení řeči. Kupříkladu jak lidé artikulují a intonují. Akustické metody lze podle Rusze využít například i u roztroušené sklerózy či Huntingtonovy nemoci.

Jak uvedl Dušek, podobné výzkumy budou pokračovat do doby, než bude vyvinut lék na parkinsona. Nemoc je totiž stále nevyléčitelná. Poté podle něj bude i větší zájem veřejnosti o včasnou diagnostiku. Výzkumník Michal Novotný, který stojí v čele vědeckého týmu, Deníku řekl, že po nalezení markerů, které umožní Parkinsonovu nemoc objevit včas, by mělo být snazší začít vyvíjet tolik očekávanou léčbu. Za nutné považuje správně vytipovat účastníky do klinických studií. "Je možné, že po vyvinutí léčby nebude možné vyléčit příznaky, které ten člověk už bude mít. Léčba ale zastaví zhoršování. A je třeba nasadit ji dřív, než pacient začne trpět třesem nebo svalovou ztuhlostí," uvedl Novotný. V Česku parkinsonem trpí asi 20 tisíc lidí.