Padělky přes algoritmy neprojdou

Hyperspektrální kamera a následné zpracování obrazu. Tato metoda umožní identifikovat padělky autorských fotografií. Výzkumníci z Fakulty elektrotechniky Českého vysokého učení technického (FEL) vyvinuli nové postupy pro ověřování originálních autorských tisků. Tato metoda může nalézt uplatnění také v dalších oborech. "Pro prokazování autorského původu v umělecké fotografii se jedná o metodu průlomovou," vysvětlil Radovan Suk z FEL. V éře digitální fotografie je totiž obtížné prokázat, že disponujete skutečně autorským tiskem, protože si každý může vytisknout fotku na jaké chce tiskárně. Bude mít ale významný dopad také na archivnictví a všude tam, kde záleží na tiskové kvalitě dokumentů určených pro dlouhodobou archivaci. Výtvarná fotografie, papírové dokumenty a další části tisku, které si chtějí v čase uchovat hodnotu, hledají spolehlivé techniky a média vhodná pro účely dlouhodobé archivace.

BEZPEČNÉ ROZLIŠENÍ
"Pro archivní tisky se převážně využívají světlu a UV záření odolné inkousty na bázi pigmentu. Velmi často jsou však z finančních důvodů nahrazovány nebo falšovány barvami, které mají nižší, v průměru čtvrtinovou odolnost proti vyblednutí a jsou pro archivaci nevhodné," uvedl za autorský tým Petr Páta, výzkumník z katedry radioelektroniky a současně děkan FEL. Rozeznat ale pouhým okem rozdíl mezi tiskem na bázi pigmentu a jeho levnější variantou na bázi barviv je často obtížné i pro odborníka. "Naše metoda představuje jednoduchý nástroj pro jejich jednoznačné rozlišení," zdůrazňují odborníci z FEL. S ohledem na výrazný potenciál uplatnění u autorského tisku probíhá výzkum na FEL v Praze ve spolupráci se společností FOMEI, která podniká mimo jiné v oblasti fototisku. Firma spolupracuje s profesionálními fotografy a galeristy, kteří by ocenili možnost jednoznačného detekování padělků. Mělo by to velmi pozitivní dopad na daný segment trhu s uměleckou grafikou a fotografií. "Fotografie a umělecká grafika se stává předmětem větších a větších investic. Sběratelé umění rozšiřují své sbírky o digitálně tištěné fotografie a požadují k nim certifikát potvrzující autorství, unikátnost či limitovanost dané série a potvrzení dlouhodobé obrazové stálosti," uvedl Jan Kaiser ze společnosti FOMEI. Pokud takový certifikát pravosti chybí, je to první signál k opatrnosti. Navrhovaná metoda může odhalit nasazení papírů a inkoustů s nízkým archivačním potenciálem nebo naopak potvrdí dlouhodobou stálost, tedy velmi pomalé stárnutí. "Když nasnímáme nový typ fotografie, vezmeme data z naší databáze. Vzhledem k tomu, že metoda funguje na principu odrazivosti – různé inkousty odrážejí na různých vlnových délkách – porovnáváme nově nasnímaná data s další databází. Algoritmus je přednastavený, vlastní porovnání už je velmi rychlé," popsal výzkum Lukáš Kraus z FEL. Právě algoritmus, který je založený na matematickém přístupu a obrovské databázi, je na celém výzkumu nejoriginálnější. Díky tomu dokážou vědci po naskenování rychle určit celou řadu věcí. "Řekl bych, že v příštích deseti letech se takové metody budou asi běžně používat. Myslím, že jsme jedni z prvních, kteří to využili. Vize je taková, že bychom byli schopni rozpoznávat například i malby starých mistrů," řekl Petr Páta. > Na rozdíl od klasických kamer ty hyperspektrální rozdělují barevné viditelné spektrum, červené, zelené a modré vlnové délky, do mnoha malých pásem vlnových délek. To je hlavní důvod, proč jsou tyto typy kamer schopné poskytnout mnohem více detailních informací o zobrazovaném objektu. Existuje i několik metod hyperspektrálního snímání. Jednou z nejspolehlivějších je zachycení scény kamerou v takzvaném push-broom módu. Tehdy dochází k liniovému skenování obrazu, v němž je zachycen pouze jeden řádek. Při tomto skenovacím módu je vyžadováno, aby se snímaný vzorek nebo kamera pohybovaly tak, aby šlo zachytit celou snímanou oblast. Složením liniových skenů při pohybu kamery je získán ten opravdu správný obraz.

MIMOŘÁDNÉ VĚDECKÉ MOŽNOSTI
Uměleckou sférou však možnosti výzkumu využití hyperspektrálních kamer, prováděného na FEL, ani zdaleka nejsou vyčerpány. "Metoda hyperspektrálního zobrazování má všechny předpoklady uplatnit se vedle uchovávání uměleckého dědictví a archivnictví například v biologii při monitorování rostlin vystavených stresu," uvedl Radovan Suk. Hyperspektrální kamera je schopná rozlišit zdravé rostliny od těch, které jsou napadené škůdcem, trpí nedostatkem vody či živin. Jejich stres se projevuje změnou fyzikálních vlastností, jako je například spektrální odrazivost, což dokáže kamera zaznamenat. "Rostlina, která je vystavena stresu nedostatkem vody, chorobou a podobně, mění svou spektrální odrazivost. Okem to ovšem nerozlišíme. Ale teď jsme schopni to diagnostikovat," vysvětlil princip děkan Petr Páta. Výzkumníci z FEL současně ověřují další možnosti aplikace své metody v řadě dalších vědeckých a průmyslových oblastí. Fakulta elektrotechnická ČVUT se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně třicet procent výzkumných výsledků celého ČVUT. Má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 fakulta vydala přibližně 30 tisíc diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání.