Jaké obory budoucnosti je možné na ČVUT studovat a je o ně největší zájem?
Jsme technická univerzita s nesmírně širokým zaměřením a nerada bych se dotkla někoho tím, že právě jeho obor neuvedu. V současnosti nejvíc studentů přijímáme na fakultu informačních technologií. Osobně považuji v této době za velmi důležitou například oblast kybernetické bezpečnosti.
Změny v nabídce nových oborů jistě ovlivňují aktuální trendy. Které vnímáte jako ty hlavní?
Zásadním trendem je samozřejmě technologický vývoj a nutnost dostát novým technologicko-vědeckým výzvám, což ale vzhledem k vysoké úrovni výuky i výzkumu na ČVUT není problém. Stejně tak obory může ovlivňovat poptávka na trhu práce. I zde ale držíme krok – zájem o absolventy ČVUT je setrvale vysoký a jejich zaměstnanost přesahuje 99 procent.
Z hlediska pracovního trhu – v jakých oborech je dnes největší uplatnění?
Jakýkoli technický obor se vyplatí studovat, protože studenti mají po absolutoriu jistotu zaměstnání. Z hlediska postavení na trhu práce – tedy oborů, kde je zvlášť velká poptávka po absolventech – je výhodné studovat informační technologie, robotiku, nantechnologie a dopravní programy. Ale v kurzu jsou samozřejmě i ekonomické obory, které na ČVUT nabízí zejména Masarykův ústav vyšších studií (MÚVS). Jeden ze specifických podcílů aktuálního Národního plánu obnovy (NPO) byl zaměřen na vytvoření nových profesně zaměřených studijních programů nebo pořízení materiálně-technické základny stávajících profesně zaměřených programů. ČVUT se rozhodlo investovat zejména do profesně zaměřených programů, konkrétně do kvantové technologie, digitálního řízení staveb, scénické technologie a sedmi profesně zaměřených magisterských učitelských studijních programů pro střední školy, které by připravovaly budoucí učitele odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů.
Jak probíhá proces otevření nového studijního oboru?
Návrh konceptu nového studijního programu může děkanovi předložit prakticky každý člen akademické obce. Finalizovaný koncept studijního programu poté předkládá děkan ke schválení vědecké radě fakulty. Po schválení se návrh dále přes rektora dostane k vyjádření Radě pro vnitřní hodnocení. Poslední v řadě schvalovacího procesu je Vědecká rada ČVUT. Pak teprve může program být připravován a poté i následně akreditován.
Funguje určitá forma mezinárodní spolupráce se zahraničními univerzitami, kde se obory budoucnosti diskutují?
Samozřejmě se ČVUT nechává inspirovat ve světě. Ať už u partnerských univerzit, například v rámci konsorcia EuroTeQ, či partnerských škol jednotlivých fakult nebo vědeckých institucí. Ve vypsání nového studijního programu je ale ČVUT zcela autonomní. V rámci projektu NPO jsme vybírali z podporovaných studijních programů v progresivních oborech. O konkrétních studijních programech rozhodlo kolegium rektora na základě návrhů. Dále proběhla celorepubliková soutěž mezi 26 vysokými školami.
Jak dlouho trvá zavedení nového oboru od myšlenky až po jeho otevření? Co všechno to obnáší?
Poté, co máme právo vlastní institucionální akreditace a nemusíme čekat na akreditaci od ministerstva školství, se celý proces o několik měsíců zkrátil. Přesto lze řádově uvést lhůtu cirka dvou let. Čili například do oborů podle NPO, jejichž realizační plán byl zahájen v červenci 2022, se budou moci studenti zapisovat od září 2024.
Je pro nové obory dostatek vyučujících?
Zatím ano, a to včetně kapacit ze zahraničí.
O jakých oborech budoucnosti uvažujete do příštích let?
Odpověď úzce souvisí s progresivními obory, kde vznik nových studijních programů je rovněž podpořen v rámci prostředků z Národního plánu obnovy. Jedná se tedy o udržitelnou mobilitu, kde je program připravován v úzké spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT) v Praze, kvantovou informatiku nebo umělou inteligenci. Zároveň velmi intenzivně pracujeme na programech zakončených mikrocertifikáty, tedy zejména na rozšíření nabídky ČVUT v oblasti celoživotního vzdělávání.