Rektoři vysokých škol chtějí po ministerstvu školství návod k poskytování vzdělávání pro uchazeče o studium z Ruska a Běloruska. Vyjasnit by se podle nich mělo, jak to bude s možností prodlužování současných víz těchto lidí v ČR i to, které vysokoškolské obory nebudou smět studovat. Některé by se pro ně asi mohly uzavřít ze strategických bezpečnostních důvodů státu. Jednat by se mohlo například o obory IT. Zástupci rektorů to řekli na tiskové konferenci po dnešním jednání pléna České konference rektorů (ČKR) v Technologickém centru UMPRUM v Praze.
Podle předsedy ČKR a rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše je jasné, že kvůli sankcím proti režimům v Rusku a Bělorusku kvůli válce na Ukrajině noví uchazeči z těchto zemí v ČR nedostanou víza. Není ale zřejmé, jak to bude u lidí, kteří už víza mají a potřebují je prodloužit, řekl. Vysoké školy podle něj tedy chtějí od ministerstva školství vědět, jak k takovým uchazečům o studium přistupovat. Upozornil, že někteří se jasně distancují od režimu ruského prezidenta Vladimíra Putina a zřejmě by nebylo správné na ně uplatňovat stejné principy sankcí jako na Putinovi příznivce.
Na druhou stranu je podle Bareše nutné si uvědomit, že Rusové a Bělorusové kvůli sankcím nebudou moct některé obory studovat. "Typicky může jít o bezpečnost nebo IT," uvedl. "My bychom ale chtěli znát všechny obory, které jsou z hlediska státu považovány za strategické," doplnil rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja. Podle rektora Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Vladimíra Sedlaříka stát už dříve podobně omezil některé obory třeba pro občany Libye či Íránu.
Rektoři dnes také přivítali projekt Otevřené ukrajinské univerzity, do kterého se zapojují i vysoké školy z jiných evropských zemí. Projekt by měl pomoct vysokým školám na Ukrajině s udržením výuky v době války po napadení Ruskem. Podle Bareše je nyní ve fázi vývoje a jeho fungování není snadné zorganizovat. Například on-line výuce podle něj brání ostřelování, které ji přerušuje. Spíš se tak jedná o možnosti nabídky předtočených videí, která by se mohla opatřit titulky v ukrajinštině, řekl.
O možnostech podpory ukrajinských vysokých škol ze strany univerzit v ČR jednali rektoři už v březnu se zástupci Ukrajinské konference rektorů. Předsednictvo ČKR pak přijalo usnesení, že vysoké školy se ve vztahu k Ukrajině musí zapojit i do řešení různých problémů. Jejich seznam se v současnosti upravuje podle toho, jak se vyvíjí situace, řekl dnes Bareš. Vysoké školy podle něj nejdříve pomáhaly například se zajišťováním ubytování pro uprchlíky nebo s tlumočením, nyní se zaměřují víc i na nabídky studia a pracovních pozic či pomoc se vzděláváním. "Jde o pomoc se vzděláváním nejen na vysokých školách, ale i třeba na základních. Naši studenti a studentky z pedagogických fakult pomáhají například s integrací ukrajinských dětí," uzavřel.