České školy budou moci navýšit své kapacity kvůli dětem uprchlíků z Ukrajiny. Starat se o ně budou moci do konce letošního srpna i ukrajinští pedagogové, kteří by nesplňovali podmínku znalosti češtiny. Sněmovna tak dnes na návrh poslanců vládní koalice a opozičního hnutí ANO doplnila vládní návrh zákona o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Zároveň stanovila lhůtu pro zápis ukrajinských dětí do mateřských a základních škol od 1. června do 15. července.
Rodiče českých dětí by se tak podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) neměli obávat, že pro jejich potomky nebude ve školách a školkách místo kvůli ukrajinským dětem. Zákon představuje nejnutnější opatření a má zajistit, aby ředitelé škol nemuseli kvůli dětem uprchlíků porušovat platné předpisy.
Ve třídě mateřské školy smí být podle vyhlášek ministerstva školství nejvýše 24 dětí, ve třídě základní a střední škole 30 žáků a v přípravné třídě základní školy 15. Zřizovatel může podle školského zákona povolit výjimku a nejvyšší povolený počet žáků ve třídě navýšit ještě o čtyři. Předpokladem podle zákona je, že to nebude na újmu kvalitě vzdělávání a budou dodrženy podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Podle zvláštního zákona by škola mohla kvůli vzdělávání cizinců požádat o navýšení své dosavadní kapacity na maximální možnou bez stanoviska hygieniků a stavebního úřadu, které jsou jinak potřeba.
Zvláštní zákon, který má příští týden projednat ještě Senát, počítá s tím, že ve školách, školních družinách, školních klubech a střediscích volného času vzniknou třídy, skupiny nebo oddělení, které budou složeny výhradně ze žáků z Ukrajiny. Právě v nich by směli působit pedagogové z Ukrajiny, kteří neovládají češtinu. Obsah výuky pro Ukrajince nebude muset být v souladu s českými učebními plány.
Norma podle Gazdíka představuje nejnutnější opatření k tomu, aby se ukrajinské děti mohly v Česku vzdělávat během letošního školního roku. Možnost přihlásit ukrajinské děti do mateřských a základních škol až od června do poloviny července má poskytnout jejich rodičům delší čas na rozhodnutí, zda zůstanou v Česku a zda je tedy na místě začlenění dětí, které jsou povinny zahájit povinnou školní docházku.
Zákon také stanoví lhůty, v nichž se uprchlíci z Ukrajiny budou moci v Česku přihlásit na střední školy. Přihlášku na maturitní obory budou moci podat do 5. dubna, na nematuritní obory do 8. dubna. Přijímací zkoušky z matematiky by mohli dělat také v ukrajinštině nebo angličtině. Ukrajinským uprchlíkům má být také usnadněno přijímání na české vysoké školy, pokud jde například o dokazování dosaženého vzdělání a způsob ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu.
U přijímacích zkoušek na střední a vyšší odborné školy by uprchlíci místo dokladů ze svých předchozích škol mohli předložit čestné prohlášení. Čas na vypracování písemného testu jednotné zkoušky i školní přijímací zkoušky se jim navýší o 25 procent. Platit by stejně jako nyní mělo to, že po vzdělávání v zahraničí se u přijímacích zkoušek do maturitních oborů promíjí jednotný test z češtiny a nahrazuje se pohovorem. Ostatní části zkoušky, jako je jednotný test z matematiky, zůstávají i pro cizince povinné.
Ředitelé spádových základních a mateřských škol by podle návrhu v případě nedostatečné kapacity pro přijetí dětí z Ukrajiny měli ihned informovat zřizovatele. Pokud by zřizovatel pro dítě s povinnou docházkou nemohl určit jinou školu, měl by kontaktovat krajský úřad, který pak stanoví náhradní školu. Určená škola by mohla uchazeče odmítnout jen tehdy, kdyby neměla volnou kapacitu. V případě potíží by se kraj měl obrátit na ministerstvo, které by mohlo hledáním místa pro dítě pověřit jiný kraj.
Gazdík již dříve uvedl, že školy v ČR mohou integrovat kolem 100.000 uprchlíků. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek řekl, že počet běženců z Ukrajiny v ČR se blíží 200.000, z toho víc než polovina jsou děti.