Do 2. odstavce jsme doplnili další informace o laureátovi národní ceny, do 6. odstavce jsme doplnili informace k možným budoucím přínosům oceněného výzkumu.
Praha 3. prosince (ČTK) - Ocenění Česká hlava 2021 získali čtyři vědci, jedna vědkyně a jedna firma. Vedle laureáta hlavní národní ceny, experta na teorii systémů a automatického řízení Vladimíra Kučery, dostal cenu například Pavel Osmančík z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy za studii prevence mozkové příhody nebo vědkyně Martina Háková zkoumající využití nanovlákenných polymerů. Laureáti byli představeni na dnešní tiskové konferenci v Praze. Ocenění Kučery schválila v listopadu vláda.
Kučerovým významným vědeckým přínosem je parametrizace regulátorů, které stabilizují danou soustavu - tzv. Youla-Kučerova parametrizace. Tento výstup podle odborníků umožnil nový přístup k návrhu optimálních a robustních regulačních obvodů. Kučera v minulosti působil také jako dlouholetý ředitel Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR (AV) a jako děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT. Působil na mnoha zahraničních pracovištích - například v Kanadě, Spojených státech či ve Francii. Profesorem technické kybernetiky se stal v roce 1996. Nyní pracuje v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a je emeritním vědeckým pracovníkem Akademie věd.
Pavel Osmančík, laureát ceny Lorem za mimořádný počin v oblasti zdravotnictví, vedl studii porovnávající metody prevence cévní mozkové příhody u pacientů s poruchou srdečního rytmu - takzvanou fibrilací síní. Studie prokázala, že chirurgický zákrok, uzávěr ouška levé síně, je v prevenci mozkové příhody stejně účinný jako dlouhodobá léčba snižující srážlivost krve.
Ocenění v kategorii Invence letos dostal odborník na modelování biologických systémů Jiří Potůček za telemedicínskou platformu pro lékaře. Ti skrze ní mohou pacienty "navštěvovat" v domácím prostředí a monitorovat na dálku některé jejich fyziologické funkce. Potůček ČTK sdělil, že původní projekt byl poprvé spuštěn před několika lety v Brazíii, uplatnění bude mít také v Egyptě a v budoucnu by měla být pokročilá verze systému využitelná i v Česku.
Cenu Doctorandus za technické vědy má Martina Háková z královéhradecké Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. Jedním z výsledků výzkumu, na kterém pracovala, byl vznik patentované technologie na výrobu tzv. vlákenných sorbentů ze směsi mikro a nanovláken. Háková mimo jiné testovala podmínky použití nanovláken při analýze léčiv v biologických vzorcích. Díky výzkumu tým určil několik nanovlákenných materiálů, které jsou méně nákladné oproti komerčním sorbentům a fungují lépe. Vědkyně spolupracovala s odborníky z Technické univerzity v Liberci.
Laureátem ceny Doctorandus za přírodní vědy je Libor Šmejkal, který s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR objevil nový typ takzvaných antiferromagnetů - krystalů se sousedními atomovými magnetickými momenty uspořádanými opačným směrem. "Takové krystaly se ukazují, že umožňují, aby se elektrony v nich pohybovaly velmi efektivním způsobem," řekl ČTK Šmejkal. Tím, že tým experimentálně ověřil původní teoretickou předpověď ověřit, přispěl ke vzniku nového oboru - topologického magnetismu s nízkoztrátovými a vysoce mobilními elektrony. Výzkum může v budoucnu přispět například k větší výdrži baterií v elektronice a k technologiím šetrnějším vůči životnímu prostředí.
Firma Final Tools pak letos získala cenu v kategorii Industrie. Uspěla díky vývoji souboru nástrojů pro velmi přesné obrábění děr - například nábojových komor u zbraní či pístových otvorů v hydraulice.
Ceny Česká hlava se udělují od roku 2002. Loňským laureátem byl molekulární imunolog Václav Hořejší. V minulosti cenu získali například egyptolog Miroslav Bárta, chemik Antonín Holý, lékař Pavel Klener, který se zasloužil o zavedení chemoterapie do léčby zhoubných nádorů, nebo zakladatel dětské onkologie Josef Koutecký. K dalším laureátům patří rostlinný genetik Jaroslav Doležel či odborník na středověkou duchovní kulturu Petr Sommer.
sar rdo